Jde nám o spravedlnost, násilí odmítáme, tvrdí aktivisté. Z protestů v Kenoshe zatím profituje Trump

Všímá si toho švýcarský týdeník Neue Zürcher Zeitung am Sonntag.

Před nedávnem osvítil noc ve městě Kenosha ve Wisconsinu požár, při kterém shořela stovka automobilů. To, že plamenům nepodlehl také tamní kostel, kde káže reverend Erik Carlson, se podobá zázraku. Před zkázou ho zřejmě zachránili dva novináři, kteří až do příjezdu hasičů polévali zdi více než sto let starého svatostánku vodou.

Čtěte také

Trump se snaží napodobit Nixona a vlákat demokraty do pasti, upozorňuje Tomáš Klvaňa

Čtěte také

Adam Černý: Biden před Trumpovou léčkou zákona a pořádku

Plamenům ale neodolal reklamní poutač Bradfordské církevní komunity, ze kterého po několik týdnů svítilo známé heslo „Black Lives Matter“, tedy „na černošských životech záleží“. Církevní spolek je součástí celonárodního hnutí proti rasovému a policejnímu násilí. Fotografie hořícího billboardu se rychlostí blesku šířila v regionálním tisku a na sociálních sítích.

„Poté, co se ta fotka objevila na veřejnosti, dostali jsme vlnu nenávistných e-mailů. Mnozí lidé nám dokonce volali a říkali, že za eskalaci násilí si můžeme sami, a to kvůli solidaritě s agresivními protestujícími,“ vypráví reverend Carlson.

Kenosha, devadesátitisícové město na břehu Michiganského jezera, ve kterém policista v srpnu postřelil sedmi ranami do zad černocha Jacoba Blakea, není pouze místem demonstrací proti policejnímu násilí a rasismu, ale také také dějištěm drancování a žhářských útoků.

Jak švýcarské noviny dodávají, současná situace je katastrofální zejména pro ochránce lidských práv. Fotografie zničených aut a vyrabovaných obchodů naopak hrají do karet prezidentu Trumpovi, který v předvolebních průzkumech zatím zaostává za svým demokratických soupeřem Joem Bidenem.

Trump se v reakci na výtržnosti staví do role silného lídra, který občanům slibuje právo a pořádek a demokratům vyčítá jejich neschopnost zajistit bezpečnost ve městech pod jejich politickou kontrolou. Rovněž v Kenoshe sedí v čele radnice demokratický starosta.

„Tohle nejsou pokojné protesty, ale teror,“ nechal se slyšet Trump poté, co minulý týden Kenoshu navštívil a prohlédl si vypálené obchody. Rodinu postřeleného Blakea však prezident nenavštívil. Později se s ní ale setkal Joe Biden, který zároveň Trumpa obvinil z toho, že svým chováním jen přilévá olej do ohně.

Výtržníci odjinud

Kdo jsou ale výtržníci, kteří v Kenoshe a jiných amerických městech rabují obchody a vypalují domy? ptá se curyšský týdeník. Clyde McLemore, který před pěti lety v Kenoshe založil odnož hnutí Black Lives Matter, si vyhrocenost tamní situace dobře uvědomuje. Jak ale říká, jeho organizace násilí kategoricky odmítá.

Čtěte také

Miloš Zeman: Heslo amerických protestů Black Lives Matter je rasistické

„Jde nám jen o spravedlnost a reformy. To je důvod, proč protesty ukončujeme před setměním. Žijeme tady, tak proč bychom měli ničit naše domovy?“ ptá se aktivista. Nicméně také on uznává, že násilí v Kenoshe je realitou a cítí se bezmocně.

McLemore dorazil na místo policejní střelby na Blakea půl hodiny po činu. Spontánně se tam prý shromáždilo asi sedm set lidí. „Lidé byli zlostí bez sebe a na policejní hlídky házeli vše, co jim přišlo pod ruku,“ vypráví McLemore. Jak dodává, sám prý tehdy vyzval místního šerifa, aby své muže z místa stáhl pro uklidnění situace. Nic víc prý udělat nemohl. Naštvání lidí ale nepolevilo.

Ještě téhož večera se rozhořčený dav vydal k policejní stanici v centru města. Strážci pořádku proti němu nasadili pepřový sprej a gumové projektily. Demonstranti v reakci na to zapálili popelářské vozy, které v ulici stály jako barikáda. Později došlo také k podpálení několika obchodů a autobazarů.

McLemore ale nedokáže říct, kdo za těmito výtržnostmi stojí. „Často jsou to agitátoři odjinud, lidé v kuklách, kteří mají zkušenosti se žhářstvím,“ myslí si aktivista.

Čtěte také

Trump při návštěvě města Kenosha podpořil policii, o střelbě na občany tmavé pleti téměř nemluvil, všímá si The New York Times

Reverend Carlson spojuje ničení s bezvýchodnou situací místní mládeže. „Především mladí a chudí černoši vzdali naději na spravedlivý politický systém. Násilím dávají najevo svou frustraci,“ myslí si Carlson. Zároveň má pro ně jisté pochopení.

„Já osobně mohu projevit svůj hlas v kazatelně, většina černochů ale takovou možnost nemá. Současné násilí je tedy způsob komunikace lidí bez hlasů,“ vysvětluje duchovní.

A také zdůrazňuje, že po střelbě na Jacoba Blakea se v Kenoshe začali objevovat lidé, které nikdo nezná a kteří prý při protestech vystupují zvlášť agresivně. To potvrzují také policejní statistiky – ze tří set zatčených osob během nedávných výtržností třetina nepocházela z Kenoshy. Policii se také zatím nepodařilo identifikovat pachatele, kteří mají na svědomí požár zmiňované stovky automobilů. 

Rozhlasová reportérka Madeline Foxová upozorňuje na fakt, že Kenosha leží mezi aglomeracemi Chicago a Milwaukee. „Právě z těchto dvou center může do města přijíždět řada demonstrantů, mezi nimi také násilníci. Existují také důkazy, že se protestů účastní také lidí z Minneapolis,“ říká Foxová.

Každopádně prezident Trump už týdny tvrdí, že za výtržnictvím stojí levicoví extrémisté z hnutí Antifa. V nedávném rozhovoru prohlásil, že černě odění anarchisté nastupují do letadel, létají z místa na místo a páchají násilí. Švýcarský týdeník ale podotýká, že pro to nejsou žádné důkazy.

Trump i Biden nás zneužili

Násilnosti v Kenoshe vyznívají o to tragičtěji i proto, že květnová násilná smrt černocha Georga Floyda vzedmula vlnu solidarity s hnutím za ochranu lidských práv. Aktivista McLemore i reverend Carlson se účastnili demonstrací spolu s řadou lidí z nejrůznějších sociálních vrstev. Stejně tak na protestech nechyběl starosta a dokonce ani místní šerif.

Carlson ale zmiňuje také řadu neúspěchů. Mezi nimi například odmítnutí reformy místního policejního systému, která měla zamezit hrozbě policejního násilí. A nepodařilo se prosadit také obnovení činnosti městské komise pro lidská práva.

Čtěte také

Trump teď usiluje o hlasy bělošské střední třídy, která má strach, myslí si reportérka Deníku N

Kenosha byla dlouhou dobu živé průmyslové město. V devadesátých letech se ale po uzavření několika podniků a přístavu situace změnila. Růst hospodářské úrovně přineslo až zavedení rychlého železničního spojení s Chicagem. Postupně se podařilo zvelebit také pobřeží jezera a do města se začali stěhovat příslušníci lépe vzdělané vrstvy obyvatel, především běloši.

Nezaměstnanost mezi místními Afroameričany ale naopak rostla. Napětí mezi menšinami a policií pak zesílilo také po otevření věznice pro imigranty bez povolení k pobytu v roce 2016.

Čtěte také

Matěj Schneider: Obě americké strany se tváří, že jejich výhra spasí USA

Erik Carlson se v současnosti snaží především přesvědčit obyvatele města, aby zamířili k listopadovým volbám. „Organizujeme dopravu k volebním místnostem, pokud chtějí lidé využít možnosti odevzdat svůj hlas v předstihu. Lidem se pokoušíme vysvětlit, že jen pokud se sami zapojí, může se situace změnit,“ vysvětluje reverend.

Naopak aktivista McLemore ve zlepšení stavu v Kenoshe nedoufá, přinejmenším co se práce policie týká. „Starosta je sice demokrat, ale většina zastupitelů jsou konzervativci. Policista, který postřelil Jacoba Blakeho, je sice postavený mimo službu, ale zároveň dál pobírá plat,“ stěžuje si McLemore. Zároveň předpovídá, že státní zástupce dotyčného policistu neobžaluje a ten se tak vrátí na svou pozici.

„Kenosha se stala míčem v politické hře. Trump a Biden město zneužili jako předvolební kulisu, nic ale nezměnili,“ cituje Clydea McLemora švýcarský týdeník.