Jazzové Grammy ve Švédsku, Norsku, Finsku a Rakousku
Nové vydání pořadu Jazz notes se pokusí nastínit aktuální obrázek jazzového vkusu ve Švédsku, Norsku, Finsku a Rakousku optikou čerstvých vítězů tamních velkých hudebních soutěží podobných Grammy. Nejde samozřejmě o objektivní pohled, ani u nás každý nesouzní s výsledky Anděla, ačkoliv zrovna letos jsou české jazzové nominace na úrovni západních zemí.
NORSKO – SPELLEMANN PRISSEN
Norsko má jednu z nejsvobodnějších hudebních scén na světě. Profesionální muzikanti tady téměř neřeší stylové škatulky, a podobně, jak se na přelomu milénia objevil pojem nu-jazz, teď by se dalo v Norsku, ale i ve Švédsku a jinde mluvit o silné vlně jakéhosi ne-jazzu (česky) nebo no-jazzu (anglicky), kterému se překvapivě dostává nejvyšších jazzových uznání. V tomto ne-jazzovém duchu byli nominováni dva norští hudebníci. Houslista Ola Kvernberg s CD The Mechanical Fair a dále se na seznam dostal také saxofonista Karl Seglem s albem Som spor, který je žijící legendou etno-jazzu; na Seglemově desce Som spor můžete slyšet norské tradiční hardangerské housle.
Vítězem ceny Spelleman se pak stal mladý saxofonista Marius Neset, který natočil velmi pečlivě komponovanou a promyšlenou desku Lion s výjimečně sehraným big bandem Trondheim Jazz Orchestra (vyhlášeno 17. ledna).
ŠVÉDSKO - GRAMMIS
Zálibou v progresivní a objevitelské hudbě si Švédsko v ničem nezadá s Norskem a za jazz si dovolí označit téměř cokoliv, co zní neotřele, odhaluje improvizaci a hluboký muzikantský um. Švédové mají oproti Norům vyvinutější sklon k popovosti v dobrém slova smyslu, což by mohlo vycházet z tamního kultu skupiny ABBA a hodně švédských jazzových kapel prostě umí balancovat mezi avantgardností a atraktivitou. Jedním z těch nejúspěšnějších je trumpetista pyšnící se chorvatskými kořeny Goran Kajfeš s nominovanou deskou The Reason Why Vol. 2. Když byste poslouchali Kajfešovy desky, mohli byste dojít k názoru, že podobnou trendy hudební atmosféru navozuje také Trio dalšího hudebníka, Daniela Karlssona, který s albem Fusion For Fish letos cenu Grammis získal (vyhlášeno 25. února).
Je třeba podtrhnout, že vedle svěžího pop jazzu umí Švédové ocenit také experimenty. Mezi nominovanými se objevil například inovativní Fire Orchestra, což je improvizační big band na způsob Sun Ra Arkestra, kde dirigent jenom ukazuje na muzikanty, čímž vybírá instrumentalisty nebo i zpěváky, kteří mají právě hrát nebo zpívat, dorozumívá se pomocí několika nonverbálních gest, ale konkrétní noty, tóny, melodie a akordy už jsou na intuici a zkušenostech jednotlivých improvizujících hráčů. Někdy Fire Orchestra zní velmi přívětivě a jindy rozpoutává opravdové free jazzové peklo. Další docela experimentální kapelou je duo Wildbirds & Peacedrums, kteří u nás již s úspěchem vystupovali a jde opět o příklad onoho novodobého ne-jazzu.
FINSKO – EMMA GAALA
Z nominovaných do jazzové kategorie soutěže Emma Gaala se dá na internetu volně dostat jen k omezenému výběru jazzových kapel a těchto pár je shodou okolností výrazně jazz-rockových. Jarmo Saari Republic přenášejí estetiku hippies do 21. století a vítězné trio s názvem MOPO žene kupředu talentovaná mladá baritonsaxofonistka Linda Frederiksson (vyhlášeno 27. února).
RAKOUSKO – AMADEUS
Pro český i slovenský hudební okruh má Rakousko velký význam, konkrétně je to město Graz, Štýrský Hradec, kam jezdí studovat mladí čeští jazzmeni k uznávaným hudebním a pedagogickým osobnostem a vzniká zde mnoho moderní muziky blízké té Skandinávské. Rakouská paralela Anděla je pojmenována po W. A. Mozartovi a letos poukazuje na zcela odlišnou hudební kulturu nežli Grazkou, a to na Vídeňský groteskní jazz. Mimochodem, zvláštností ceny Amadeus je, že kategorie, která zajímá milovníky jazzu, kombinuje ještě další odlišné tradiční styly, které jsou ovšem možná jen razantnějším středoevropským pojetím již zmiňovaného ne-jazzu. Podle tradičnějších kritérií se ovšem do seznamu nominací letos dostal pouze jeden rozpoznatelný a uznatelný jazzman, Georg Breinschmid a i když finálové vyhlášení proběhne až 29. března, je jasné, že za jazz je vítězem právě on, jelikož je jediný. Georg Breinschmid patří, jak tvrdí znalci rakouské hudební scény, do zvláštní odnože, do vídeňského groteskního či humorného jazzu. Tento hudební styl se výrazně prosadil ve Vienna Art Orchestra a stále se prý nejčastěji kumuluje ve Vídni. Jestli už jím není, jistě by se mohl stát vedle vídeňské kávy, řízku a valčíku oblíbeným turistickým lákadlem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
