Jazzová snídaně: Dave Holland Big Band - Overtime

r_2100x1400_vltava.png
25. červen 2005
Jazzová snídaně

Britský kontrabasista a skladatel, ročník 1946, prošel v mládí jazzrockovými sestavami Milese Davise. Přes kvartet Circle s Chickem Coreou a Anthony Braxtonem, krátkou zkušenost u Thelonia Monka a roční angažmá u Stana Getze se dostal k intenzivní práci se saxofonistou Samem Riversem. Počátek 80. let už pro něj znamenal soustředění na vlastní kapelnické a skladatelské koncepty. Snaží se v nich uplatnit celé spektrum svých zkušeností, od jazzové tradice přes blues po volnou improvizaci. Sam Rivers mu totiž kdysi řekl: Nenechávej nic ležet ladem, použij to všechno. Ta věta se prý s léty, během nichž se stal prakticky nejžádanějším a nejoceňovanějším kontrabasistou světa, stala Hollandovi takřka mantrou.

V Jazzové snídani se tentokrát můžete těšit na podstatnou část alba bigbandu Davea Hollanda, nazvaného Overtime. CD vyšlo letos na jaře jako první titul Hollandova vlastního labelu Dare2, jehož distribuce se v Americe ujala nezávislá značka Sunnyside, ve zbytku světa pak Universal Music France. Jazzovým fanouškům není třeba kontrabasistu, skladatele, kapelníka a improvizátora Dave Hollanda obsáhleji představovat. Pro ty ostatní jen v kostce:

DH se narodil 1. října 1946 v anglickém Wolverhamptonu. Ve čtyřech letech začal hrát jako samouk na ukulele, pokračoval s kytarou a baskytarou v rockových kapelách. Když jedna z nich získala pravidelné angažmá, rozhodl se Dave opustit školu a živit se jako muzikant. Tehdy se také dostal k jazzu a deskám s basisty Ray Brownem a Leroy Vinegarem. Vzápětí vyměnil baskytaru za kontrabas. Během studií na Guildhall School of Music & Drama v letech 1964 až 6 prošel londýnskou jazzovou scénou v celé její šíři, od dixielandových revivalů po avantgardně-improvizační komunitu. V sedmašedesátém už Holland doprovázel v klubu Ronnieho Scotta americké jazzové hvězdy, jakými byli saxofonisté Coleman Hawkins, Ben Webster nebo Joe Henderson. Tam ho také v dubnu 1968 objevil Miles Davis a nabídl mu místo ve své kapele. Dave se přestěhoval do New Yorku a po následující dva roky hrál hlavně s Milesem, třeba na přelomových albech In A Silent Way a Bitches Brew. Přes kvartet Circle s Chickem Coreou a Anthony Braxtonem, krátkou zkušenost u Thelonia Monka a roční angažmá u Stana Getze se dostal k intenzivní práci se saxofonistou Samem Riversem. Počátek 80. let už pro Hollanda znamenal soustředění na vlastní kapelnické a skladatelské koncepty. Snaží se v nich uplatnit celé spektrum svých zkušeností, od jazzové tradice přes blues po volnou improvizaci. Sam Rivers mu totiž kdysi řekl: Nenechávej nic ležet ladem, použij to všechno. Ta věta se prý s léty, během nichž se stal prakticky nejžádanějším a nejoceňovanějším kontrabasistou světa, stala Hollandovi takřka mantrou. Než se přesuneme Hollandově současnosti, uslyšíte v podání jeho bigbandu dvě skladby ze stále ještě čerstvého alba Overtime. Ario od Davea Hollanda vyšla poprvé na kvintetním albu Points Of View v roce 1998. Sólovými nástroji jsou tentokrát trombón Jonathana Aaronse a altsaxofon Marka Grosse.

Podobně skladba Mental Images z pera trombonisty Robina Eubankse už byla v minulosti titulním kusem jednoho z jeho alb. Eubanksovi patří v její bigbandové verzi i hlavní sólový part, dalšími výraznými hlasy jsou tu kontrabas Davea Hollanda, marimba Stevea Nelsona a trubka trombonistova bratra Duane Eubankse.

Svůj vlastní bigband sestavil původem anglický kontrabasista na prahu nového tisíciletí pro vystoupení na jazzfestivalu v Montrealu. Jeho základem se stal kvintet, fungující od roku 1997, původně se saxofonistou Stevem Wilsonem. Toho záhy vystřídal Chris Potter s tenorem i ostatními saxofony, zůstali trombonista Robin Eubanks, hráč na vibrafon a marimbu Steve Nelson a bubeník Billy Kilson. V třináctičlenném bigbandu se pak s jmenovanými sešli altsaxofonisté Antonio Hart a Mark Gross, dále Gary Smulyan s barytonsaxofonem, trumpetisté Duane Eubanks, Alex Sipiagin a Taylor Haskins a trombónovou sekci doplnili na trojici Josh Roseman s Jonathanem Aaronsem. Taková je sestava Dave Holland Big Bandu na albu Overtime, natočeném v listopadu 2002 v newyorském studiu Avatar a smíchaném o půldruhého roku později tamtéž. Oproti prvnímu bigbandovému počinu What Goes Around, vydanému roku 2002 na značce ECM, došlo v sestavě jen ke drobným změnám. Nicméně pro Billyho Kilsona, bubeníka jedinečného kvinteta, zachyceného na třech studiových a jedné živé nahrávce pro ECM, bylo nahrávání alba Overtime jednou z posledních prací s Davem Hollandem - krátce poté ho nahradil Nate Smith. Větší část takřka osmdesátiminutové nahrávky tvoří čtyřdílná Hollandova suita, napsaná na objednávku jazzového festivalu v Monterey v září 2001. Jednotlivé části nesou názvy Bring It On, Free For All, A Time Remembered a Happy Jammy. Z časových důvodů se dnes nedostane na závěrečný kus alba, kapelníkova Last Minute Mana.

Playlist:

Znělka: Softly As In A Morning Sunrise (Hammerstein/Romberg) 0.45 Donald Harrison: Free To Be (Impulse / Universal Music 1999, USA)

1. Ario (Dave Holland) 11.05 2. Mental Images (Robin Eubanks) 9.21 3. The Monterey Suite (Dave Holland) I. Bring It On 11.55 II. Free For All 17.33 III. A Time Remenbered 11.42 IV. Happy Jammy 9.33 DAVE HOLLAND BIG BAND: Overtime (Dare2 / Universal Music 2005, USA)

www.daveholland.com

Připravil a uvádí Miloš Latislav