Jazzová ochutnávka: Marek Novotný, Ingrid Schmoliner

V Jazzové ochutnávce 28. 11. v 9:30 na stanici Vltava nám Lubomír Dorůžka nabídne ukázky z nedávno vydaných alb dvou skupin, jejichž vedoucí nepatří u nás právě k těm nejznámějším.

Pianistu, skladatele a aranžéra Marka Novotného mohou dobře znát v Ústí nad Labem: vedl tam mimo jiné jazzový big band tamní univerzity, kde také přednášel na katedře hudební výchovy.

Patří ke generaci, která už v tomto století měla otevřenou cestu do světa, a těchto možností dokázala plně využít. Obvyklý postup je přihlásit se ke studiu na některé renomované zahraniční škole, studium spojovat s aktivním muzicírováním s tamními novými kolegy a přáteli, a potom případně získat úvazek jako pedagog na některé z institucí, jimiž zde prošel.

Marek Novotný využil těchto možností plnou měrou: ještě předtím, než se vrátil do Ústí, studoval na školách v oblastech, které dnes platí za hlavní střediska jazzového dění. V Americe to byla University of Massachusetts a ve Skandinávii norská University of Stavanger. S různými soubory a partnery si přitom zahrál v USA, v Anglii, Německu, Norsku, Dánsku, nebo v Číně, kde na mezinárodním festivalu Chang-Sha obdržel hlavní cenu.

Amatérské video koncertu Kvinteta Marka Novotného:



První album pod jeho vlastním jménem vyšlo letos. Novotného partnery jsou známá jména naší třicátnické generace: Marcel Bárta tu hraje na klarinet a basklarinet, David Dorůžka na kytaru, Petr Tichý na basu a Tomáš Hobzek na bicí. Vedle nich jsou tu dvě zpěvačky: od nás Gabriela Vermelho. Hraje také na housle, violu, kvinton, a působí nejen v jazzu, ale také v symfonických i komorních klasických souborech, i v oboru, jemuž se dnes poněkud neurčitě říká "alternativní" hudba. I tohle je stylový rozkmit, nikterak neobvyklý u dnešních třicátnických jazzmanů. Američanka Aubrey Johnson je už stylově vyhraněnější. Nejblíže jí je jazz a jeho populárnější větve. Nahrávka vznikla v italském studiu Miroslava Vitouše jako směsice, v níž se uplatňuje prolínání jazzu s nejrůznější aktuálně se vyvíjející hudbou a nechybí ani využití nejvlastnějších kompozičních principů vážné hudby.

Poněkud jiný typ představuje druhá skupina této ochutnávky. Vede ji rakouská pianistka a zpěvačka Ingrid Schmolinerová, jíž asistuje belgický saxofonista Joachim Badenhorst a francouzsko-německý basista Pascal Niggenkemper.

03013742.jpeg

Jak už to u dnešních evropských souborů bývá, vazba na tradice chorusového jazzu je tu poněkud volnější, objevují se náznaky větší uvolněnosti až s návazností na dědictví free jazzu. Ingrid Schmolinerová se občas blýskne v exhibicích způsobem, jakým se - s podstatně menším důrazem na vokální techniku - u nás kdysi prezentovala i Mirka Křivánková.

Zdá se, že v jazzu se prostě nic neztratí a jeho dnešní generace dokáže bohatě čerpat jak z toho, co přinesl jeho vývoj, tak i ze zdrojů, které otevřela komunikační exploze kontaktů s jinými kulturními oblastmi.