Jazzová myš na hodině klavíru

Klavírní trio je stále královskou jazzovou disciplínou a není větší radost, než si pustit v pozdní noční hodině novou nahrávku tří muzikantů za bicími, kontrabasem a klavírem. Samozřejmě se můžete dočkat všelijakých překvapení, protože klavírní tria se množí jako houby po dešti a mnohdy odvážně experimentují. Překvapení jsou pak příjemná nebo naopak, ale zaručeně si nakonec vyberete to svoje.

Posluchač jazzu a bloger Pavel Dostál usedá už několik let na začátku června k mikrofonu a nabízí vám svůj výběr zajímavých nahrávek posledních dvou let.

Hned na počátku je tu malé detektivní pátrání: Barry Green a Danny Green jsou dva klavíristé. Ne, nejsou to dvojčata ani bratři, ani spolu nehrají. Barry je Angličan, Danny Američan, ale jejich alba překvapivě spojuje tvorba Beatles.

Novinkové album Barryho Greena Almost There obsahuje i skladbu Her Majesty, tu minutovou anekdotu o tom, že Její Veličenstvo je moc pěkná holka, kterou končí proslulé album Abbey Road. Barry Green ji skvostně naládoval do překotného zajíkavého tempa a posluchač musí ocenit jeho smysl pro humor.

A jak se pojí s Beatlesáky Danny Green? Své album Altered Narratives vydal už vloni. Točil ho v legendárním Sear Sound Studiu v New Yorku, kde natáčeli Patti Smith, Wynton Marsalis nebo Paul McCartney. Mistr Sear založil své studio v roce 1964 a stal se průkopníkem moogu – syntezátoru, po kterém toužili všichni klavíristé v éře jazzrocku.

Dnes je Sear Sound Studio nejstarší v New Yorku, vlastní 285 původních i nových mikrofonů a také 4 repasované magnetofony Studer užívané Beatlesáky  v londýnském studiu Abbey Road. Pokud jste shlédli dokument The Beatles: Eight Days a Week, spatřili jste i tyto legendární nahrávací stroje v akci. John Lennon na nich prohání své nastříhané magnetofonové pásky, které navždycky posunuly rock and roll k novým dimenzím.

Dnes, kdy se nahrává i stříhá a mixuje na počítačích, nás pohled na sunoucí se křehké a slepované magnetofonové pásky nutí k úsměvu, ale také skýtá pobavení podobné pohledu na prastará jízdní kola nebo automobily, které už také vypadají zcela jinak.

Nutno však dodat, že album Altered Narratives má nádherný měkký zvuk, což oceníte především u tří skladeb, do kterých Danny Green přidal smyčcové kvarteto. Uslyšíte tu o Snech dikobraza a já bych si dovolil příměr k nahrávkám Turtle Island kvarteta s podobně vznosným soundem, který zní na jejich skladbě o snícím pavoukovi.

Prérie hoří!

To není hrozivý výkřik hasiče z Wisconsinu, rodného města klavíristky Mary Rosenbloom, nýbrž titul jejího triového debutu. Mara žije v Brooklynu a se svou nahrávkou pořízenou vloni na jeden zátah s basistou Seanem Conlym a Chadem Taylorem za bicími dostala od Down Beatu čtyři a půl hvězdičky. Byla nazvána básnířkou klavíru s velkým srdcem a hudba jejích skladeb se k vám do pokoje navalí jako láva nebo ona hořící prérie.

Deska začíná pozorováním hořícího křoví a trávy a po tomto improvizovaném úvodu následují 4 části samotné Hořící prérie: Část 1.: Vlhovci – prérijní ptáci s rudými křídly / Část 2.: Turbulence / Část 3.: Dělej! / Část 4.: Písně země. 

A protože má hořící prérie téměř čtyřicet minut, zahrajeme si z tohoto skvělého debutu jinou pozoruhodnou skladbu: sólovou poctu bluesmanovi Johnu Lee Hookerovi I Rolled and I Tumbled. Titul odkazuje na blues Rosy Lee Hill Rolled and Tumbled, které kdysi nahrál na americkém Jihu legendární Alan Lomaxa ze kterého čerpali Muddy Waters, Bob Dylan a jistě i John Lee Hooker: I rolled and I tumbled and I cried the whole night long ...Mara Rosenbloom: Prairie Burn!

Vedle těchto nahrávek v domácím blogu posluchače jazzu ještě zahrají Vadim Neselovskyi – klavírista s espritem ruské klasiky, islandské mladé Trio Skarkali, Heine Hansen Trio (držitel Ceny Bena Webstera 2016), trio ELEW z USA a francouzské David Eskenazy Trio s vynikajícím klavíristou Clémentem Griffaultem, žákem velkého znalce a interpreta Mozarta Paula Badury-Skody.