Jazzissimo: Wes Montgomery – Kytarový velmistr oktáv (1/2)

Do svých devatenácti let se o hudbu vůbec nezajímal. Tehdy zaslechnul v rádiu Charlieho Christiana, prvního elektrického jazzového kytaristu a obratem si v bazaru zakoupil elektrickou kytaru s combem. Doma ji s nadšením rozbalil, zapnul a ozvaly se pazvuky. Psal se rok 1945 a Wes byl už tehdy ženatý; žena ho naléhavě požádala, aby kytaru vypnul a učil se v nejvzdálenějším koutě bytu. A tehdy se začal naplňovat jeho jazzový osud.

Montgomery přes den pracoval jako dělník, a po práci se sám učil hrát na lubový Gibson s vypnutým elektrickým snímačem. Krabičku s trsátky už nikdy neotevřel. Namísto trsátka hrál až do konce svého krátkého života palcem. Bez znalosti not a jakékoliv kytarové školy, po pár letech pilné samouky Montgomery v roce 1948 nastoupil do orchestru Lionela Hamptona a celé dva roky s ním jezdil na zájezdy.

Pak se vrátil domů do Indianopolis, aby se dalších šest roků věnoval rodině. Denně od sedmi ráno do tří odpoledne pracoval v místní továrně, po krátkém odpočinku pospíchal do jednoho z místních jazzových klubů, kde vystupoval od devíti večer do dvou hodin ráno a nejednou následoval přídavek od půl třetí do pěti hodin ráno…

Do povědomí jazzofilů pronikl W. Montgomery teprve v letech 1957/58 jako člen tria The Mastersounds, kde spolupracoval se svými bratry, kontrabasistou a baskytaristou Monkem (1921) a klavíristou a vibrafonistou Buddym (1930). Jejich nahrávky jsou relativně zajímavé, ale nevynikly nad slušný průměr.

Skutečná hudební dráha Wese Montgomeryho začala v roce 1960, kdy spoluúčinkoval s klavíristou Wyntonem Kellym a začal nahrávat pod vlastním jménem alba pro společnost Verve, producenta Normana Granze, který si říkával impresário a v osobním dopisu se mně podepsal „Granzinski“.

Víc než hodinu trvající záznam z roku 1965 v Anglii. Wes Montgomery - kytara, Stan Tracey - piano, Rick Laird - kontrabas, Jackie Dougan - bicí nástroje: