Jazzissimo: Roland Kirk 3/3

02573326.jpeg

V roce 1967 šťastně přešel dvaatřicetiletý Roland Kirk k tehdy vlivné společnosti Atlantic a výsledkem bylo více než pětadvacet alb.

Z nich cenné Inflated Tear kupodivu v licenci vydal Supraphon. Ostatní milníky zůstaly u nás neznámé. Upozorněme alespoň na ty nejzajímavější: tituly: Here Comes the Whistleman (1967). Left & Right (1967), hymnický lodový manifest Voluntareed the Slavery (1969), závažné Blacknuss (1971), nebo rockující The Case of the 3 Sided Dream In Audio Color (1975). Těžko překonatelným sólem je jednadvacetiminutové sólo Saxophone Concerto na Prepare To Deal With A Miracle (Atlantic, 1973). Od začátku až do konce tu Kirk hraje pomocí cirkulačního dechu legato, přitom už v prvním chorusu vaří v takovém ataku, jako by vítězoslavně končil…, ale každým chorusem dál zvyšuje napětí – uprostřed dokonce spustí vlastní verzi čardáše, který někde v rádiu zaslechl.

Hudebně byl Roland Kirk univerzální, dokázal jamovat s neworleanskými veterány, stejně jako s avantgardisty nebo s dětským orchestrem. V jeho neobyčejně dynamické hře záleželo na každém zlomku vteřiny, byl velký dramatik se smyslem pro timing. O společné desce s ním snil například Jimi Hendrix.

Na podzim 1967 vystoupil Kirk v pražské Lucerně. Přivedli ho za loket na pódium – ověšený saxofony, v černých brýlích a s tmavou rádiovkou vyvolal hurónský smích když porazil mikrofon. Po pár minutách publikum pochopilo, že prožívá vzácné a povznášející setkání s géniem.Petr Zvoníček