Jaroslava Nováková: „Nejvýraznější otisk na vzhledu Prahy zanechal Karel IV.“

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03646432.jpeg

Dne 29. listopadu si připomínáme výročí úmrtí Karla IV. v roce 1378 a ve stejný den v roce 1780 zemřela i Marie Terezie, 21. listopadu přesně před 100 lety odešel František Josef I., v lednu 1612 Rudolf II. Mnoho císařů tedy spojují právě tyto dny a týdny.

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Jak vypadala, žila a měnila se Praha za vlády těchto významných panovníků?

„Praha nabízí odkaz Karla IV. téměř na každém kroku, stačí se rozhlédnout,“ uvedla historička z Pražské informační služby PhDr. Jaroslava Nováková a hned vyprávěla o mnoha zajímavých stavbách i místech naší metropole. Popsala, jak vypadal den úmrtí tohoto snad nejznámějšího panovníka naší historie. Vzpomněly jsme jeho válečná zranění i poslední roky, kdy poznamenala jeho už tak podlomené zdraví dna.

Pohřeb Karla IV. trval několik dnů a lemoval ho velkolepý průvod, který měl pečlivě naplánovanou trasu vedoucí z Pražského hradu mimo jiné přes Vyšehrad, jedno z Karlových osudových míst. Procesí se zúčastnily tisíce lidí, což bylo na tehdejší dobu neuvěřitelné množství. Pochován pak byl 14. prosince.

Velmi významný otisk v naší metropoli, i když trochu jiným způsobem, zanechal o necelá tři století později i císař Rudolf II. Paní doktorka při té příležitosti připomněla, že jedině za Karlovy vlády byla Praha císařskou rezidencí.

Další významnou panovnicí, jejíž 300. výročí narození si připomeneme příští rok, je Marie Terezie. Snad není ani náhodou, že se narodila o pouhý den dříve (samozřejmě v jiný rok) než Karel IV., 13. května 1717, a zemřela na stejné datum jako on, 29. listopadu v roce 1780. Přestože její dvůr v Praze nesídlil, za vlády její a později i jejího syna Josefa II. došlo k dalšímu rozmachu naší metropole a poprvé tu zahájila provoz i divadla, zejména Stavovské. Připomněly jsme také druhou operu W. A. Mozarta, která tam měla premiéru vedle Dona Giovanniho, a to La clemenza di Tito, dílo složené ke korunovaci Leopolda II. českým králem.

A naši pomyslnou procházku jsme zakončili dobou průmyslového rozmachu, skoro sedmdesátiletou vládou císaře Františka Josefa I., který zemřel před 100 lety, 21. listopadu 1916. „Za jeho vlády byla dostavována katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, proměnila se pražská nábřeží, vznikly pozoruhodné stavby jako Národní divadlo, Rudolfinum nebo Národní muzeum,“ vzpomíná PhDr. Nováková. „Jeho vláda začala v době, kdy, pokud se vůbec něčím jezdilo, tak výhradně drožkou, v kočárech a na koních, a na jejím konci lidé cestovali v automobilech a létali v letadlech – to je neuvěřitelná změna!“

03753704.jpeg

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.