Jaroslav Vrchlický: Královský Hvozd. Poetický popis jednoho výletu ze Železné Rudy k Čertovu a Černému jezeru

19. březen 2023

Text Královský Hvozd vyšel poprvé tiskem v publikaci Ottovy Čechy. Reprezentativní čtrnáctidílný cyklus měl čtenáře populárně-naučnou formou seznámit s historií, místopisem a památkami jedné části habsburské monarchie. Na jeho vzniku se podíleli přední čeští spisovatelé a malíři – například Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Teréza Nováková nebo Antonín Chittussi. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Účinkuje: Miloslav Mejzlík
Připravila: Martina Toušková
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: 2022
Natočeno v plzeňském studiu Českého rozhlasu.

Jaroslav Vrchlický (1853–1912) se narodil jako Emil Frida v roce 1853 v Lounech, rodina se ale často stěhovala. Jako šestnáctiletý mladík se přistěhoval do Domažlic, kde si jeho rodiče pronajali kupecký krám, zároveň začal studovat na klatovském gymnáziu. Svému strýci Antonínu Kolářovi, faráři v Ovčárech u Kolína, u něhož nějaký čas žil, po úspěšně složené maturitě napsal: „Rozhlížím se dnes po době studií svých v Klatovech. Jsou to jen tři léta, ale já jsem spokojen a v tomto pocitu vlastního štěstí děkuji Vám, prvnímu, za všechny květy, jimiž jste ozdobil můj chudičký život.“

Sedneme chvíli na kámen blíže stavidla a díváme se na vodu i celý kraj. Divná to věru kotlina, uzavřená na všech stranách, vyhloubená jen pro tuto vodu, která bez nejmenšího hnutí leží před námi jako tmavě kalená ocelová deska. Něco jako zakletí, zdá se, že spočívá v tomto koutě. Z hustých černých strání vyhlídají místy bílé kostry uschlých stromů, někde ozve se divoký skřek dravce v nedozírné výši, zřídka skočí z hloubi pár bublin na povrch tmavé vody, jež rozprysknou se v zástup bílých pěnových vločků.
Jaroslav Vrchlický

Ačkoli na klatovském gymnáziu strávil budoucí spisovatel relativně krátký čas, našel tu svého celoživotního přítele, budoucího známého lékaře Josefa Thomayera, který také vymyslel jeho básnický pseudonym. Rodina se z Domažlic odstěhovala v roce 1872. Už jako slovutný básník navštívil Jaroslav Vrchlický Domažlice v roce 1908. Tehdy sem přijel přednášet o Karlu Havlíčku Borovském, slavnostní večer speciálně na jeho počest uspořádala místní Literární jednota.

V prosinci téhož roku prodělal mozkovou mrtvici, po níž se jeho zdravotní stav zhoršoval. Potřetí se do Domažlic vrátil na pozvání svého přítele Jindřicha Jindřicha, přijel v září roku 1911 a za rok – 9. září 1912 – tady zemřel. Jako nemocnému člověku se mu tu dostalo od místních ukázkové péče a po jeho smrti důstojných poct. Básníkova rakev byla nejdříve vystavena na domažlické radnici, pak byla za doprovodu smutečního průvodu převezena na nádraží a odtud putovala do Prahy. Samotný pohřeb se konal za obrovského zájmu veřejnosti 14. září 1912. Básník, dramatik a překladatel Jaroslav Vrchlický je pohřben na Vyšehradě.

Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.