Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět.

A to už se dostáváme k příběhům z knihy Vepřožrout Moške, které v týdnu od 3. do 7. dubna 2023 vysíláme ve vltavské Povídce.

Specifickým rysem těchto „jomtivik dercejlungen“ (svátečních příběhů) je také jejich vyučovací rozměr. Nepřinášejí totiž jen „dobrodružství příběhu“, ale díky řadě detailů vychovávají čtenáře obrazem slova – někdy přímo v textu povídky, jindy krátkými citacemi a výklady zdrojových textů z knihovny židovské tradice (halachy) – a často až anekdotickou zkratkou vysvětlují původnímu publiku (tj. zejména ženám a mládeži), proč stále ještě vykonáváme, prožíváme a snažíme se naplnit obsahem všechno to, co se „praktikujícím“ židům v Brooklynu, anebo v Mea šearim mohlo už dávno stát jen jakousi rutinní „povinností“, stále víc a víc sevřenou spárem Všekomerce – podobně jako se to děje našim Vánocům a Velikonocům.
Jaroslav Achab Haidler

Nesplacený dluh, Jak magid Ber zdržoval, Ty nejlepší macesy

Povídka Nesplacený dluh vypráví o zázračné pomoci, které se dostalo jeruzalémským židům, jimž se po období sucha nedostávalo obilí na sváteční macesy. Svatý reb Ber z Mezriče je protagonistou druhého příběhu Jak magid Ber zdržoval. Blíží se bdikat chamec (hledání kvasu), při kterém židé hledají a vymetají nejen drobečky kvašeného těsta, ale symbolicky i všechno, co vede k zakyslosti mezi lidmi, hněvu a sporům, které kazí radost ze života. Rebbe ale ne a ne začít s vymetáním, protože někde v okolí tu podle něj ještě stále je někdo, kdo nemá všechny potřebné věci na slavnostní večeři seder a nemůže tak mít hezké svátky... Třetí příběh Ty nejlepší macesy nepřipomíná nikoho menšího než slavného cadika z Belzu, rav Šaloma. Na seder k němu tentokrát dorazilo velké množství chasidů a Belzský posílá svého gabaje ke kramáři Janklovi pro pár macesů...

Kawana, Povedení židé, Slib

Jak už bylo uvedeno, židé po celý Pesach nesmí jíst ani pít nic kvašeného ani mít něco takového v domě. Jak se s tímto problémem vypořádali rabbi Kopl z Lukavy, který se živil provozováním krčmy a přátelé Nachum Dov a Aharon Josl, kteří společně provozovali pivovar, se dozvíte z příběhů Kawana a Slib. Třetí příběh Povedení židé se také týká pokynu o hledání a vymetání chamecu. Anekdota vypráví o jednom slonimierzském skrblíkovi.

Nemůžeš ho minout, Král řezník

Na to, abys potkal boha, ti stačí jeden jediný rok a nemůžeš ho minout, praví se v první pesachovém vyprávění z knihy Vepřožrout Moške. Druhá povídka má název Král řezník a zavedená nás do období krátce po roku 1948, kdy se po Evropě začala z Francie valit bouře revoluce, která s sebou vedle probuzené touhy po svobodě přinášela i vlnu násilí a utrpení. Jedna z band zdivočelých žoldáků dostala zálusk na majetek obyvatel jednoho malého alsaského městečka. Žije zde i početná židovská komunita. Je Pesach, čas sváteční. Domek řezníka Aharona Niereho stojí na samém kraji městečka, žoldákům přímo v cestě...

Nejkrásnější seder, Neztratit se, Dvakrát během jednoho dne

Sederová večeře se v židovské diaspoře koná první dva večery svátku Pesach. Je připomínkou vysvobození židovského národa z egyptského otroctví. Večeře má přesně stanovený průběh, podávají se symbolické pokrmy a předčítají se texty z Pesachové Hagady. Který seder se „tam nahoře“ líbil ze všeho nejvíce, se chystá v povídce Nejkrásnější seder svým chasidům oznámit lublinský cadik, zvaný též Jasnovidec z Lublinu. I pro něj je ale tak trochu překvapením, že to byl seder Chajkla Wassertrégra... Zamyšlení Neztratit se připomene symboliku rituálu, kterého se účastní celá rodina u sederového stolu. Při slavnostní večeři stojí uprostřed stolu pohár s vínem symbolicky určený proroku Elijášovi. Pesachový příběh Dvakrát během jednoho dne představuje tohoto starozákonního proroka jako spravedlivého ochránce chudých a utlačovaných.

V druhé polovině sederu, Vepřožrout Moške

Z knihy Vepřožrout Moške dnes uslyšíte titulní povídku, příběh obecního blázna Moškeho, který se má v litevském městečku Kraetingenu stát nástrojem msty zdejšího faráře proti židovské obci. Příběh doprovází malé zamyšlení o tradici sederové večeře, při které se se slovy „vylej svůj hněv na všechny činitele nepravosti“ nalévá pohár vína pro proroka Eliáše...