Jaromír Šofr: Mám rád filmy, které obsahují určitou magii
Na tištěné černobílé vizitce profesora Jaromíra Šofra je pod jeho jménem uvedeno lakonické sousloví „kameraman hraného filmu“. Natočil více než čtyři desítky celovečerních snímků, přitom naprosté většině z nich vtiskl výjimečnou poetiku, ale také humor, laskavost a v mnoha případech i nezaměnitelnou lyričnost. Repríza ze 3. května.
Točil pod vedením plejády výrazných režisérů – především Jiřího Menzela, ale také Věry Chytilové, Karla Kachyni, Evalda Schorma, Otakara Vávry, Jiřího Krejčíka, Radúze Činčery a dalších. Výrazným způsobem se podílel na filmových adaptacích stěžejních klasických literárních děl českých autorů, zejména Hrabalových (mj. Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále), k oceňovaným dílům patří také Vančurovo Rozmarné léto i Konec starých časů, stejně jako divácky úspěšné veselohry Vesničko má středisková nebo Na samotě u lesa.
V době Ostře sledovaných vlaků, tedy v polovině šedesátých let, jsem už byl kameramanským mazákem, vyučeným mimo jiné na Kachyňově Ať žije republika, zejména náročnými úkoly zachycení mimodenních atmosfér, nocí, snů i horečnatých vizí malého hrdiny.
Jeho filmařský talent je opřen o všestranné uhranutí dalšími uměleckými obory. Od mládí se zabýval kresbou, od osmdesátých let dodnes pak olejomalbou, tíhnul k hudbě, věnuje se interpretaci komorních děl barokní i současné tvorby na altový saxofon. Tři ze skladeb obsažených na nedávno vydaném Šofrově CD Saxophone in Classics v pořadu zazněly.
Profesor Jaromír Šofr vyučuje na katedře kamery FAMU, je znám jako nekompromisní a urputný zastánce převádění klasických filmů do digitální podoby metodou DRA, vehementně prosazující přímou účast samotných tvůrců na procesu restaurování a samotné digitalizaci. Se stejnou zaujatostí prosazuje kinematografické sdělování, založené na zapojení filmového obrazu do služeb závažného poselství – tzv. krásné kinematografie, v analogii ke krásné literatuře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby
Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.
