Jaromír Ptáček: Tmavomodrý svět. Viktor Preiss v hlavní roli koláže o životě Jaroslava Ježka

28. září 2026
Vltavské speciály

Krátce před Ježkovou smrtí navštívil skladatele Rudolf Firkušný. „Na všechno kašlu,“ řekl mu Ježek, „chtěl bych jenom vidět mámu...“ Brzy pak ztratil vědomí, ale pod kyslíkovou maskou prožíval znovu některé okamžiky svého života. A v tomto okamžiku začíná monodrama Jaromíra Ptáčka, které uvádíme ke 120. výročí narození Jaroslava Ježka. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání.

Stereoscénář: Jiří Fuhrman a Ivan Holeček
Účinkují: Viktor Preiss, Alois Švehlík, Martin Stropnický, Marta Vančurová, Pavel Rímský, František Husák, František Fröhlich a další
Dramaturgie: Marie Říhová
Hudba: Jaroslav Ježek
Režie: Ivan Holeček
Natočeno: 1989

Ježkova hudba se stala jakousi zvukovou esencí toho nejlepšího z První republiky. Ať už samotná, nebo – a to především – ve spojení s texty Jana Wericha a Jiřího Voskovce, tak, jak vstoupily na svět v inscenacích Osvobozeného divadla.

Jaromír Ptáček (17. prosince 1925 – 23. prosince 2003) patřil mezi nejvýraznější osobnosti rozhlasové dramaturgie a dramatiky. Soupis jeho vlastních rozhlasových dramatických děl zahrnuje 77 titulů (49 her, 14 dramatizací literárních látek a 14 úprav divadelních her). Z jeho dramaturgické péče vzešel neméně úctyhodný počet dalších 170 titulů, zejména adaptací divadelních her. Jeho rozhlasové hry měly ohlas i v zahraničí, kde více jak desítka z nich byla přeložena a natočena.

autor: Martin Velíšek
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Miloš Urban: Nože a růže | foto: Tomáš Vodňanský, Český rozhlas
Přehrát

Miloš Urban: Nože a růže. Pánská jízda s nečekaným překvapením

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě
Jak nás naladíte na DABu

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.