Jaromír Javůrek: Jedině vzdělaný národ může v globální společnosti přežít
Jsem ostravský rodák, hrdý na své město, miluji tento region, přesto jsem přesvědčen, že pro mnohé je to kraj se „špatnou pověstí“, říká ředitel janáčkovských festivalů v Moravskoslezském kraji Jaromír Javůrek.
Na Janáčkově konzervatoři v Ostravě mu bylo nabídnuto studium hry na kontrabas, přidal k tomu dirigování a skladbu. Z brněnské JAMU, kde pokračoval ve studiu dirigování orchestru a sboru, přichází zpět do Ostravy a dostává sbormistrovský půl úvazek u Janáčkovy filharmonie Ostrava. Jeho první spolupráce s festivalem Janáčkův máj začíná v roce 1983 a o deset let později se stává jeho ředitelem.
Jaromír Javůrek vyučuje také na Janáčkově konzervatoři dirigování („dirigent je první mezi rovnými") a hudební management (začíná na základech otce etikety Jiřího Stanislava Gutha – Jarkovského). O ředitelce ostravské konzervatoře, své manželce, říká, že je sice přísná, ale díky tomu ze školy vycházejí významné umělecké osobnosti.
Jaromír Javůrek se v našem vysílání vyjádřil také k obecnějším otázkám hudební kultury i školství: „Posluchačů je dostatek, ale celková společenská nálada v naší vlasti a její směřování není v pořádku. Vláda se chlubí, kolik spraví cest, ale může se stát, že po nich bude jezdit nevzdělaný a nekulturní národ." Podle Jaromíra Javůrka by se měla posílit hlavně společenská prestiž učitelů.
V Telefonotéce prozradil, že co se Janáčkova máje týká, sází hlavně na program a interpretační kvalitu. Upozorňuje na významné hosty letošního 42. ročníku festivalu: houslistu Andreje Baranova, klavíristu Lukáše Vondráčka, houslistku Hanu Kotkovou, naše dva nejlepší pěvecké sbory či filharmonii z Poznaně.
Po stránce hudební nabídlo vysílání s Jaromírem Javůrkem nahrávky Pražské komorní filharmonie, Bernadetty Šuňavské, Hany Kotkové, Pavla Šporcla, Rudolfa Firkušného nebo Františka Uhlíře.
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Inger Johanne Strøm: Blizkabytost.com. Ironický pohled na problém lidské osamělosti
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.