Janáčkův rok na Vltavě byl bohatý a velkorysý. Poslechněte si záznamy pořadů
Rok 2018, spojený s řadou jubilejních akcí věnovaných vzniku Československé republiky, byl výjimečný také významným hudebním výročím. V letošním roce jsme si připomenuli devadesát let od úmrtí skladatele Leoše Janáčka.
Devadesáté výročí úmrtí velkého hudebního dramatika se pro rok 2018 stalo také tematickou osou vysílání stanice Vltava, která jej pojala jako Janáčkův rok. Z tohoto důvodu bylo Janáčkově tvorbě věnováno velké množství hudebních a odborných pořadů, v nichž promluvila řada předních odborníků a janáčkovských interpretů.
Největší prostor Janáčkově osobnosti byl věnován v hlavním vltavském publicistickém pořadu Reflexe: Opera!, kde bylo téma pravidelně analyzováno v kontextu české a světové hudební kultury.
Janáčkův rok zahájily již 6. ledna 2018 první Reflexe: Opera! pod názvem Janáček Brno 2018! O festivalu i Roku Leoše Janáčka. Boris Klepal posluchače zavedl do zákulisí brněnského festivalu Janáček Brno a pohovořil o dramaturgickém plánu Roku Leoše Janáčka na stanici Vltava.
20. ledna 2018 byla tématem operních reflexí Janáčkova opera Šárka, kterou Opera Diversa uvedla ve spolupráci s Národním Divadlem Brno na festivalu Janáček Brno 2018. V pořadu s názvem: Co nehrajete, vy hladoví zajíci? Opera doma a ve světě, svět a domov v opeře redaktoři Boris Klepal a Simona Kostrhunová oslovili muzikologa a hudebního skladatele Ondřeje Kyase. Vedle opery Šárka se Boris Klepal dotazoval také na další Kyasovu současnou tvorbu.
17. února byl hostem reflexí nejvýznamnější světový janáčkovský badatel John Tyrrell. Autoři pořad nazvali podle Tyrellových slov Janáček vše hledal a nalézal někde uvnitř sebe. Simona Kostrhunová s Johnem Tyrrellem vedla rozhovor o jeho celoživotním odborném setkávání s Leošem Janáčkem, které vtělil do zásadních muzikologických prací. První díl nejvýznamnější janáčkovské monografie vyšel letos na podzim v českém překladu v nakladatelství Host.
17. března Simona Kostrhunová probrala s Milošem Štědroněm dvě velká janáčkovská témata: Rusko a Lidové Noviny. Na pořadu spolupracoval Boris Klepal a byl vysílán pod názvem Janáček, Rusko a Lidové noviny.
21. dubna Boris Klepal v operních reflexích Umělecké dílo a rektorská práce v rukou Božích promluvil s rektorem Masarykovy univerzity, muzikologem Mikulášem Bekem o Janáčkově vztahu k brněnské univerzitě. Na pořadu spolupracovala Simona Kostrhunová.
19. května byl hostem operních reflexí s názvem Janáčkovi stačí na vyvolání emocí několik vteřin přední janáčkovský dirigent Jakub Hrůša. S Borisem Klepalem hovořili nejen o premiéře Hrušovy suity z opery Příhody lišky Bystroušky, ale také o jeho vztahu k Leoši Janáčkovi. Na pořadu spolupracovali Simona Kostrhunová, Michal Bureš a Jiří Benák.
16. června pořad Reflexe: Opera! navštívil vynikající operní režisér David Radok, který má za sebou několik oceňovaných operních inscenací Leoše Janáčka. S Borisem Klepalem hovořil o své cestě k Janáčkovu dílu, ale také o tom, proč nechce inscenovat Z mrtvého domu v operním divadle a o hledání klíče ke ztvárnění Příhod lišky Bystroušky. Krátce přišla řeč i na Járu Cimrmana a na jeden tajný projekt, který právě vzniká. Pořad byl vysílán pod názvem Leoš Janáček, operní režie a opravdové hodnoty Davida Radoka.
Letní operní reflexe s názvem Folklorní vlivy a lidové písně v Janáčkových operách uvedla Simona Kostrhunová 21. července. S muzikoložkou Jarmilou Procházkovou pohovořila o Janáčkově folkloristické činnosti a badatelských projektech Akademie věd ČR.
15. září byl exkluzivním hostem operních reflexí šéfdirigent Clevelandského orchestru Franz Welser-Möst, který je jedním z protagonistů současné "janáčkovské renezance". V pořadu s názvem Franz Welser-Möst: Bystrouška je Janáčkův Parsifal s Borisem Klepalem hovořil o svých uvedeních janáčkovských děl. Téma bylo věnováno také Richardu Straussovi.
5. října stanice Vltava reprízovala operní reflexe s názvem John Tyrrell: Janáček vše hledal a nalézal někde uvnitř sebe, věnované památce nečekaně zesnulého janáčkovského badatele Johna Tyrrella.
20. října muzikologové Jiří Zahrádka a Jonáš Hájek hovořili v pořadu Reflexe: Opera! Věc Makropulos. Opera o nesmrtelnosti ve dvou vydáních o podstatě vytváření hudebních edic, o odkrývání skrytých vrstev ve starých notových materiálech, ale také o uměleckém přístupu Tomáše Hanuse a o Jakubu Hrůšovi. Pořad připravil Boris Klepal.
27. října stanice Vltava uvedla pořad Česká opera a John Tyrrell. Zrození, analýza, vzpomínky. Vznik české národní opery a vzpomínka na nedávno zesnulého britského muzikologa Johna Tyrrella se setkaly i v operních reflexích v předvečer stého výročí vzniku samostatného Československa. Pořad připravil Boris Klepal.
24. listopadu hovořil Boris Klepal o historii, přítomnosti i budoucnosti festivalu Janáček Brno v operních reflexích nazvaných O festivalu Janáček Brno s dramaturgyní Patricií Částkovou.
Zvuky města zachytili, převedli do hudby a okomentovali Miloš Štědroň a Boris Klepal v závěrečných janáčkovských operních reflexích 15. prosince nazvaných Zvuky Janáčkova Brna dnešníma ušima Janáčkovo Brno dnes. Společně se pokusili zjistit, co by Leoš Janáček zapsal do nápěvků mluvy v současném městě.
Další z hudebních pořadů stanice Vltava, který reflektoval janáčkovskou tematiku byl Reflexe: Hudba!
Mezinárodní poradní výbor UNESCO „Paměť světa“ (UNESCO „Memory of the World“) doporučil na svém zasedání v říjnu minulého roku v Paříži zapsat do mezinárodního registru Paměti světa Archiv Leoše Janáčka. Ten se tak zařadil mezi 400 nejdůležitějších světových dokumentárních fondů. V hudebních reflexích 22. ledna o tématu pohovořila Simona Kostrhunová s muzikology Ondřejem Pivodou, Milošem Štědroněm a Jiřím Zahrádkou. Pořad nesl název Archiv Leoše Janáčka se zapsal do prestižního Paměti světa UNESCO.
26. března představila v hudebních reflexích Simona Kostrhunová rozsáhlou dvoudílnou biografie Janáček: Years of a Life britského muzikologa Johna Tyrrella, obsahující celkem 2000 stran knižního textu. Hosté pořadu s názvem První díl rozsáhlé janáčkovské biografie vyjde v letošním roce v českém překladu byli překladatel Tomáš Suchomel, šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík, spoluautor knihy Jiří Zahrádka a autor biografie John Tyrrell.
Třetí a zároveň poslední janáčkovské Reflexe: Hudba! uvedené 22. října, nazvané Janáčkovské edice a jejich dosavadní praxe z pohledu nejen hudební vědy zaměřila Simona Kostrhunová na zhodnocení dosavadní praxe kritického vydávání děl významných hudebních autorů. Hosté pořadu byli muzikolog a editor Jiří Zahrádka, klavírista a pedagog Jan Jiraský a dirigent Jakub Hrůša.
Leoši Janáčkovi byl také věnován pořad Akademie. 16. října stanice Vltava zavítala do Ostravy, kde se u příležitosti uvedení opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy konala na podzim roku 2014 v klubu Fiducia debata o Janáčkovi a jeho češství. Vedl ji náš přední janáčkolog Jiří Zahrádka s ředitelem Národního divadla moravskoslezského a operním režisérem Jiřím Nekvasilem. Pořad s názvem Dobrý pitel, dobrý bitel chmel hrdina Matěj Brouček aneb Leoš Janáček a česká myšlenka připravila Renáta Spisarová.
Sté výročí založení Československa stanice Vltava spojila také s Leošem Janáčkem. 28. října přenášela v přímých vstupech hudební událost nazvanou Maraton Janáček Ostrava 2018 v rámci pořadu Den s Leošem Janáčkem. V jednotlivých vstupech zazněla Janáčkova klavírní tvorba, Moravská lidová poezie v písních, Ukvalská lidová poezie v písních a Zápisník zmizelého pro sólové hlasy a klavír. Na závěr večera zazněl Janáčkův Taras Bulba v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava. Z Ostravy moderovala Renáta Spisarová a jejím hlavním hostem byl přední janáčkovský badatel Jiří Zahrádka. A zapomenout nesmíme, že už v pátek 26. října v rámci koncertní řady z Evropských pódií zazněl ze záznamu debut Jakuba Hrůši s Berlínskými filharmoniky. A vrcholem programu byl Janáčkův Taras Bulba.
V průběhu celého roku stanice Vltava uvedla také kompletní hudebně dramatickou tvorbu Leoše Janáčka. V jednotlivých večerech připravených Borisem Klepalem zazněly všechny Janáčkovy opery.
První operní večer 20. ledna byl věnován Její pastorkyni v na klasické nahrávce s Gabrielou Beňačkovou v úloze Jenůfy a pod taktovkou Františka Jílka.
V následujícím operním večeru 17. února zazněla opera Šárka v hudebním nastudování Českého filharmonického sboru a České filharmonie, kterou řídil sir Charles Mackerras. Součástí večera byla také opera Vítězslava Nováka Zvíkovský rarášek.
Dubnový operní večer byl věnován Janáčkovu Osudu. 21. dubna zazněla nahrávka z roku 1976. Orchestr a sbor Janáčkovy opery v Brně řídil František Jílek. Hudební večer pokračoval jednoaktovou operou Feuersnot (Ohně zmar) Richarda Strausse.
Opera o třech dějstvích Káťa Kabanová na Vltavě zazněla 19. května z historické nahrávky z roku 1959 v provedení orchestru a sboru Národního divadla v Praze. Řídil Jaroslav Krombholc.
První letní operní večer byl ve znamení folklorní tematiky. 21. července stanice Vltava uvedla Počátek románu. Orchestr a sbor opery Státního divadla v Brně řídil František Jílek. Večer tematicky pokračoval operou Pietra Mascagniho: Cavalleria rusticana.
Srpnový operní večer (18. 8.) přinesl posluchačům operu o třech dějstvích Věc Makropulos, na základě stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka z nahrávky z roku 1966. Orchestr a sbor Národního divadla v Praze řídil Bohumil Gregor.
Na podzim 20. října zazněla ikonická opera Příhody lišky Bystroušky, připomínající nadcházející výročí československé republiky. Sbor a orchestr Národního divadla v Praze řídil Bohumil Gregor.
Koncem listopadu stanice Vltava uvedla Výlety páně Broučkovy. Dvoudílnou operu uvedenou 24. listopadu řídil Václav Neumann v provedení Orchestru Národního divadla v Praze.
Závěrečný operní večer 15. prosince byl věnován hudebně dramatickému dílu podle románu F. M. Dostojevského Z mrtvého domu. Provedení řídil sir Charles Mackerras. Účinkoval Sbor Vídeňské státní opery a Vídeňští filharmonici.
Stanice Vltava v třicítce pořadů připomenula devadesát let od úmrtí jednoho z nejvýraznějších světových hudebních skladatelů 20. století. Janáčkův odkaz byl bohatě reflektován v různě zaměřených vysíláních, v nichž hudební redaktoři a jejich hosté analyzovali skladatelův odkaz současnosti.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.