Janáčkova Káťa Kabanová v barcelonské opeře

22. duben 2002

Operní odkaz Leoše Janáčka se stále s větší silou prosazuje na předních světových scénách. Vášnivý lyrismus, dramatická síla, okázalá orchestrace a básnická intenzita jeho děl, která Milan Kundera ve svých Zrazených testamentech označuje za "nejkrásnější poctu, jaká kdy byla vzdána češtině".

Prestižní barcelonská opera Gran Teatro del Liceo jako první ve Španělsku inscenovala Janáčka již počátkem 70. let minulého století a nyní uvedla Janáčkovu Káťu Kabanovou s Dagmar Peckovou v roli Varvary. Ambiciózní barcelonská opera, která po zničujícím požáru poměrně nedávno obnovila provoz v rekonstruované historické budově, zahájila inscenací Káti Kabanové uměleckou spolupráci se Salzburským festivalem, v jejímž rámci budou v Barceloně pravidelně uváděny některé velké produkce, vytvořené pro Salzburg.

Logo

To je i případ Janáčkovy Káti Kabanové. V Barceloně se představila inscenace švýcarského režiséra Christopha Marthalera. Inscenace radikální a znepokojivá, jak si alespoň rámcově dovede představit těch několik stovek českých diváků, kteří se - zatím bohužel jen třikrát - mohli seznámit s Marthalerovým činoherním režijním rukopisem na pražských divadelních Festivalech německého jazyka. Obdivovaný i nenáviděný Marthaler umístil děj Káti Kabanové do tísnivého a vulgárního prostředí brněnského předměstského činžáku koncem 70. let. Jeho pojetí vyvolalo před čtyřmi roky v Salzburgu zjitřené vášně: inscenace byla tehdy přijata s hlučnou směsí nadšených výkřiků i pohoršeného bučení. Dodejme, že Marthalerův výklad Káti Kabanové není pro barcelonské publikum prvním šokem vůči spíše konzervativnímu vkusu, jakým se často vyznačuje obecenstvo předních světových operních scén. Před rokem doslova otřásly španělskou operymilovnou veřejností vzkypělé vášně nad Verdiho Maškarním plesem, který právě v barcelonské opeře velmi nekonvenčně inscenoval vynikající katalánský režisér Calixto Bieito.

Ale zpět k barcelonskému Janáčkovi. Recenzent listu El País vyzdvihuje vroucí lyrismus a úzkostné dramatické napětí Káti Kabanové, rozechvívající divákovy emoce. Cituje uměleckého šéfa barcelonské opery Joana Mataboscha, který o moravském skladateli říká: "Janáček je jeden z nejvýznamnějších operních autorů a stále víc si získává patřičné místo v repertoáru velkých operních scén. Ta potíž, že se má zpívat česky, pořád ještě vyvolává v mnoha pěvcích paniku, ale dramatická síla Janáčkových postav kompenzuje námahu, kterou je třeba do nastudování vložit. I barcelonská opera Teatro del Liceo se přihlašuje k mezinárodnímu zájmu o Janáčka a v příštích letech - jak sděluje její šéf - znovu uvede Jenůfu a v premiéře Zápisky z mrtvého domu.

autor: Šárka Daňková
Spustit audio