Jan Vedral: Xaver (3/7). Jen hrobař zaplakal

03318861.jpeg

Rozhlasový román o jedné mytické a také velmi skutečné postavě z budovy na Vinohradské třídě s Tomášem Töpferem v titulní roli. On-line k poslechu do 20. května 2017.

Xaver je svým způsobem mytická postava. Byl člověkem jistého talentu a píle, i když ta nebyla systematická. Zkoušel to jako herec, spisovatel, dramatik i režisér. Byl však také agent, udavač, politický pracovník a cyklicky se v jeho životě opakovaly pády z kariérních míst, kam se vydrápal. Jednou si za ně mohl sám, podruhé s ním zametla moc, která ho předtím využila. Mráz, jak se ve skutečnosti Xaver jmenoval, byl bizarní zjev. Mohutná postava, zarostlá tvář. Kulhal. Jeho kráčející figura takřka zaplnila rozhlasovou chodbu, do jejíž podlahy bušil svou holí, takže protijdoucí propadal úzkosti, že nemá kam uhnout. Tak si ho pamatoval třeba Josef Henke. Na něj navíc ještě Mráz hulákal:

Tady přichází revoluční spravedlnost!
Miroslav Mráz

Sedmidílný dramatický seriál Jana Vedrala inspirovaly životní osudy největšího hochštaplera a kolaboranta v dějinách československého rozhlasu Miroslava Mráze. Na počátku normalizace proslul svými stupidními agitkami, v nichž vystupoval pod jménem Xaver. Autor rekonstruoval jeho životní příběh z výpovědi pamětníků i z kusých archivních materiálů. Zároveň se nechal Mrázovou postavou volně inspirovat a vedle doložitelných skutečností fabuloval mnohovrstevnatý příběh, jehož osou je příběh rozhlasového dokumentaristy a jeho pátrání po Xaverově bizarním osudu, který se prolíná s rovinou parodujících módní vlnu esoterických románů.

03318861.jpeg

Počátkem normalizace začal Československý rozhlas vysílat několikaminutové agitky, které prosluly svojí třídní záští i stupiditou. Do éteru s nimi každé ráno vstupoval hlas představující se jménem Xaver. Pod tím jménem byl ukryt muž, který se jmenoval Miroslav Mráz. Dobrodruh a podivná existence. V té době to bylo už jeho druhé angažmá v Československém rozhlasu. Vrátil se na popud tehdejšího ředitele Bohuslava Chňoupka. Jeho úkolem bylo „vyčistit“ rozhlas od lidí, jejichž občanské postoje a činy byly pro komunisty nepřijatelné. V praxi to znamenalo provést první rozsáhlou normalizaci důležitého média. Mrázovy „xaveriády“ tak byly vedlejším produktem jeho tehdejšího tvůrčího a politického přetlaku.

Bývalý herec a rozhlasový režisér Mráz patřil však k té skupině normalizátorů s natolik komplikovanými životopisy a složitým charakterem, že se jich Husákova vláda zase velmi brzy zbavovala. Jejich aktivismus a fanatismus na úrovni 50. let byl pro normalizační pragmatiky neúnosný i nebezpečný. Navíc výplody jejich ducha veřejnost vnímala jako zdroj nechtěného komična.

Bohužel se ale ani jediná xaveriáda nezachovala. Rozhlasový dokumentarista Zdeněk Bouček, který o Mrázovi natočil zajímavý dokument, odhadoval, že jich Xaver přitom natočil kolem čtyř set. Normalizátoři po sobě důkladně zametali stopy a až na výjimky byla celá propagandistická tvorba z inkriminovaných let smazána. Nezachoval se ani list z tisíce stránek analýz a rozborů, o nichž Mráz tvrdil, že je tvořil na objednávku ředitele Chňoupka. Vzhledem k tomu, že Mráz byl grafoman, je pravděpodobné, že je skutečně napsal. Díky Zdeňkovi Boučkovi, který se při svém pátrání po zvukových materiálech obrátil na veřejnost, hlavně na fonoamatéry, máme dnes k dispozici čtyři Xaverovy agitky natočené přímo z vysílání a v seriálu jsou ocitovány. 

Xaver bychom dnes s nadsázkou mohli vnímat jako konceptuálního umělce, který sám sebe koncipoval jako nějaký existenciální objekt, kterým zasahoval do skutečnosti. Jeho život je podivným obrazem poměrů, které v totalitním státě panovaly. Seriál se odehrává z větší části v rozhlasu, s nímž byl Mráz existenčně několikrát propojen. Svým způsobem je to také obraz historie tohoto média.

Osoby a obsazení: reportér (Ivan Řezáč), editor (Jiří Ornest), elévka (Jana Stryková), Xaver (Tomáš Töpfer), esoterik Ludva (Michal Pavlata), Marie (Eva Salzmannová), remarka (Hana Maciuchová), hvězdička (Barbora Hrzánová), krásný hlas (Viktor Preiss), starý režisér (Alois Švehlík), spisovatelka (Zdenka Hadrbolcová), Fialová (Miroslava Pleštilová), Mráz (Aleš Procházka) a Neumann (Karel Vlček)

Hudba: Petr Kofroň
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Režie: Petr Mančal

Natočeno v roce 2009.