Jan Mařík: Je mýtus, že archeologie touží vše vykopat
Úkolem archeologa je zanechat něco dalším generacím v nezměněné podobě. Protože ve chvíli, kdy nálezovou situaci vykope, zároveň ji nenávratně zničí, říká Jan Mařík, od června 2017 ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Repríza z 19. září 2017.
Sám se už 20 let odborně věnuje výzkumu raně středověkého hradiště Libice nad Cidlinou, kde podle Kosmovy kroniky došlo v roce 995 k vyvraždění Slavníkovců.
„Nemůžeme najít něco, co by jednoznačně potvrzovalo tragické události, které se na Libici odehrály 28. září 995. Je to velmi obtížné, protože nemáme představu, co se vlastně na hradišti stalo. Z písemných zpráv víme pouze tolik, že byli vyvražděni členové Slavníkovy rodiny, ale nic dalšího z toho, co pak na sebe nabalovala další staletí, tzn. vypálení hradiště, zbourání kostela, se nepotvrzuje. Musela to být velmi tragická událost, ale v terénu samotném žádné jednoznačné stopy nenechává.“
Hovoří také o možnostech zapojení amatérů, včetně takzvaných „detektorářů“, do archeologické práce, o černém trhu s archeologickými památkami, o využití nových technologií a mezioborové spolupráci. Archeologie má podle něj co říci i v diskusích o migraci. Je zároveň oborem, který dost výrazně ovlivňuje to, čemu se říká národní identita, a je velmi důležité, aby byla dělána na kvalitní odborné úrovni a nechopili se jí lidé, kteří na základě svých historických konstruktů chtějí obhajovat svou ideologii.
Začátkem roku 2018 uvedl Archeologický ústav AV ČR do provozu digitální Archeologickou mapu s množstvím údajů dostupných široké veřejnosti. Lze jí najít na adrese archeologickamapa.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.