Jan Mařík: Je mýtus, že archeologie touží vše vykopat

19. září 2017
Jan Mařík

Úkolem archeologa je zanechat něco dalším generacím v nezměněné podobě.

Protože ve chvíli, kdy nálezovou situaci vykope, zároveň ji nenávratně zničí, říká Jan Mařík, od letošního června nový ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Sám se už 20 let odborně věnuje výzkumu raně středověkého hradiště Libice nad Cidlinou, kde podle Kosmovy kroniky došlo v roce 995 k vyvraždění Slavníkovců.

„Nemůžeme najít něco, co by jednoznačně potvrzovalo tragické události, které se na Libici odehrály 28. září 995. Je to velmi obtížné, protože nemáme představu, co se vlastně na hradišti stalo. Z písemných zpráv víme pouze tolik, že byli vyvražděni členové Slavníkovy rodiny, ale nic dalšího z toho, co pak na sebe nabalovala další staletí, tzn. vypálení hradiště, zbourání kostela, se nepotvrzuje. Musela to být velmi tragická událost, ale v terénu samotném žádné jednoznačné stopy nenechává.“

Čtěte takéVizitky, rozhovory s lidmi, kterým umění proměňuje život. Od 4. září na Vltavě

Hovoří také o možnostech zapojení amatérů, včetně takzvaných „detektorářů“, do archeologické práce, o černém trhu s archeologickými památkami, o využití nových technologií a mezioborové spolupráci. Archeologie má podle něj co říci i v diskusích o migraci. Je zároveň oborem, který dost výrazně ovlivňuje to, čemu se říká národní identita, a je velmi důležité, aby byla dělána na kvalitní odborné úrovni a nechopili se jí lidé, kteří na základě svých historických konstruktů chtějí obhajovat svou ideologii.

Začátkem roku 2018 uvede Archeologický ústav AV ČR do provozu digitální Archeologickou mapu s množstvím údajů dostupných široké veřejnosti. Zkušební verzi lze najít na adrese archeologickamapa.cz.

  • Kultura
  • Rozhovor
  • Hosté Vltavy