Jan Malíř přežil spolupráci s Věrou Chytilovou, točil i s Milošem Formanem nebo Václavem Havlem
Je vyhledávaný pro svoje umění i lidské vlastnosti. Desítky filmů díky němu mají strhující atmosféru i originální obrazové ztvárnění. Také díky jeho práci má množství režisérů významné ceny. Řeč je o kameramanovi Janu Malířovi. Skromný a druhým přející umělec získal Cenu Asociace českých kameramanů za celoživotní mistrovské dílo. Právem.
„Je to trochu legrační,“ říká k tomu vltavské Mozaice se skromností sobě vlastní. „Vždyť doposud jsem nedostal jediného Českého lva – a teď tohle! Jde sice o ocenění za celoživotní dílo, ovšem cítím, že musím pracovat dál. Už kvůli lidem, kteří stojí za mnou a kteří mě nakopávají. Vedle dalších to jsou i moje žena Olga a skoro tříletá dcerka Olinka,“ dodává s úsměvem a odhodláním kameraman. A skutečně pracuje. Vedle filmové kamery třímá často v ruce i fotoaparát a věnuje se taky muzice, především jazzu, jako uznávaný pianista.
Během své kameramanské kariéry spolupracoval Malíř s řadou vynikajících režisérů. Namátkou: Věra Chytilová, Miloš Forman, Jaromil Jireš, Karel Smyczek, Vít Olmer, Jan Hřebejk. „Setkání s Věrou Chytilovou pro mě určitě bylo to životně nejdůležitější. Spolupráci s ní člověk buď přežil, a to ho posunulo dál, nebo nepřežil a utekl. Já jsem přežil. Bylo inspirativní s ní pracovat. Stejně jako s Milošem Formanem, i když jsme spolu dělali jen jeden film. Sledovat ale jeho zápal pro věc a schopnost strhnout pro ni všechny okolo, bylo nádherné,“ vzpomíná Malíř, kterého v jeho v začátcích zásadně ovlivnila obrazotvornost filmově-kameramanského mága Jaroslava Kučery.
Podobně hodnotí i natáčení snímku Odcházení. „Na place panovala magická atmosféra, byl to až posvátný čas. Václav Havel byl u té práce nesmírně šťastný. Kritiky, které přišly po premiéře, ho hodně trápily. Myslím si ale, že jeho film docení teprve budoucnost. Já osobně ho mám rád. A navždy ve mně zůstanou krásné, až intimní chvilky při rozhovorech, které jsem mohl s panem prezidentem vést,“ svěřuje se kameraman.
Tedy – Pan kameraman. Mistr, který vedle množství zdařilých hraných filmů natočil taky řadu ceněných dokumentů. Na svém kontě má i spoustu fotografických výstav a jedinečných koncertů. Umí prostě lidi těšit. A „jede“ dál. Naštěstí.
Nejposlouchanější
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.