Jan Málek, skladatel a dlouholetý rozhlasový hudební režisér
Čas běží jak koňské spřežení, napsal v jedné básni Jiří Suchý, a když potkám svého dávného souputníka a staršího kamaráda z časů působení v plzeňském hudebním životě Honzu Málka, připadá mi, že to spřežení je pěkně splašené.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Jan Málek přišel do Plzně v roce 1963 a jako režisér, dramaturg, redaktor, lektor, ale na začátku také jako hráč na bicí „rozhlasáku“, tedy plzeňského rozhlasového orchestru, tam vydržel plných 13 let. Na pražské konzervatoři byl odchovancem folkloristy Alberta Peka a specializoval se na bicí ve třídě Emila Špačka, současně ale také studoval skladbu u prof. Miloslava Kabeláče. Tyto osobnosti zásadně ovlivnily jeho budoucí tvůrčí směřování, láska k folkloru a staré muzice se propojila se stroze moderním, až přísným kompozičním stylem, k němuž své žáky vedl prof. Kabeláč.
Skladby Jana Málka jsou jakoby vytesány z kamene, mají promyšlenou stavbu, ale současně kouzlo melodické inspirace tkvící ve starší či lidové muzice. Inspirací mu také byly významné postavy nebo události kulturní historie, jeho „Pocta kladivu Michelangelovu“ složená k 500. výročí umělcova narození byla příznivě ohodnocena na Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO v roce 1975, „Requiem super l´homme armé“ psaná na středověký nápěv a věnovaná „mrtvým všech válek právě končícího tisíciletí a smutnému výročí začátku 2. světové války“ vzbudila ohlas při své premiéře v roce 2000. Jan Málek byl od jara 1976 až do loňského roku hudebním režisérem Českého rozhlasu a má na svém kontě stovky nahrávek a přenosů. Zažil revoluční přerod zvukové techniky, od doby, kdy v plzeňském elektroakustickém studiu pamatuje slávu při instalování nových generátorů zvuku a nastříhané magnetofonové pásky kolem krku, až k dnešní digitální miniaturizaci natáčecí i vysílací techniky.
Nejposlouchanější
-
Julien Green: Bratr František. Román o životě velikána středověkého mnišství
-
Hilary Bellová: Vlčí ukolébavka. Může být devítileté dítě vrahem?
-
Marie Zelbová: Táňa Praha 3 Žižkov. Krásy a hrůzy dětství prožitého v bytě otevřeném všem přátelům
-
Pavel Molek: Smetana. Dramatická minisérie o životě v hudbě s Jaroslavem Pleslem v titulní roli
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.