Jan Kotěra: blízký a vzdálený? Večer na téma ke 150. výročí narození zakladatele moderní české architektury

Jan Kotěra se narodil 18. prosince 1871 a zemřel 17. dubna 1923 v Praze. Jeho profesní život byl poměrně krátký, ale přesto po sobě zanechal velmi různorodé dílo, včetně rodinných domů, pavilonů, hotelů, ale třeba i sepulkrální architektury nebo kolejových vozidel. I díky příznivým okolnostem a nakloněné štěstěně mohl studovat u rakouského architekta Otto Wagnera, který značně ovlivnil jeho tvorbu. Mladý Kotěra se pak velmi brzy a rychle stal výraznou osobností architektury. Dnes se jeho jméno v článcích, rozhovorech i odborných studiích často neobejde bez přízviska zakladatel moderní české architektury.

Jak to ale s oním zakladatelstvím je? I na to ve vltavském Večeru na téma odpovídá historik umění a pedagog Ladislav Zikmund Lender, který navíc osvětluje dobové okolnosti, ve kterých Jan Kotěra tvořil, proč například příliš neuspěl v Praze, ačkoli o velkých pražských zakázkách snil, nebo jaký vliv na jeho tvorbu měla psychická nemoc.

Čtěte také

Ctil antické umění a přitom navrhoval moderní nadčasové stavby. Takový byl architekt Jan Kotěra

Autorka pásma navíc strávila dětství a dospívání mezi Kotěrovými stavbami v Hradci Králové: Okresním domem, Palmovou zahradou, Obecním domem, čtyřmi Kiosky Pražského mostu a slavným monumentálním Muzeem. Paradoxně teprve po odstěhování z Hradce Králové ji začala zajímat historie těchto budov i život jejich autora. Postupné rešerše ji ale místo zodpovídání otázek, které si kladla na začátku, naopak přiváděly k dalším rozcestníkům. Ve Večeru na téma se snaží rozkrýt, kdo byl Jan Kotěra, jaký nám zanechal odkaz a čím z jeho života se můžeme nechat inspirovat i dnes.