Jan Klusák: Každý se mi diví, že jsem pořád v dobré náladě, ale já jsem se s tím narodil
„A říkám, že to mám zadarmo a že to je zdravé.“ To jsou slova Jana Klusáka, výrazného českého skladatele, který letos oslavil 84. narozeniny a žije, dle svých slov, nejšťastnější životní období. Spolu se 70. lety, kdy byl zakázaný a mohl si prý v klidu doma promýšlet své kompoziční nápady.
Kvůli vysílání Vizitky se nerozpakoval vystoupat na střechu pražského Paláce Lucerna a se spontaneitou sobě vlastní se rozhovořil o šťastných i bolavých místech svého života. O židovství a katolictví. O tom, jak s otcem o nedělích v Krčském lese dělali hemenex na lihovém vařiči, než tatínek zmizel v koncentračním táboře. O studiích kompozice a o tom, proč dal jako student přednost Pavlu Bořkovcovi před Jaroslavem Řídkým. O tom, jak komponuje a kde hledá řád a smysl bytí. O astrologii, která mu změnila (pohled na) život. O Mozartově Kouzelné flétně z pohledu tarotových karet. O divadle, filmu a knihách. O psím nebi. O svém idolu – Stravinském.
Nikdy v životě nebyl zaměstnaný. Nikdy nechtěl učit. Ve svobodném povolání byl hned od absolutoria studia skladby:
„Bylo to i za cenu toho, že jsem musel být dost skromný a žít z mála. Neměli jsme nikdy chatu, ani auto, televizi jsem si pořídil až v roce 2000. Žil jsem – dalo by se dnes říci – chudě, ale velmi spokojeně. Já kdybych byl zaměstnaný, tak bych nemohl komponovat. Musel bych to dělat večer, po nocích, a to už bych byl unavený a nebavilo by mě to. Já jsem musel mít všechen čas pro tuhle svou pošetilou práci“.
Jeho Variace na téma Gustava Mahlera se ve vltavské anketě Kánon 100 dostaly mezi desítku zásadních hudebních děl za posledních 100 let. „Mám radost, že tahle pomlouvaná skladba, kterou tolik kritiků poplivalo, je mezi těmi deseti, které ovlivnily vývoj hudby u nás ve 20. století. Být vedle Janáčka, Martinů a Kabeláče, to mě těší“, komentuje ten fakt Jan Klusák.
Lukáš Vondráček: Koncertní síně jsou přeplněné egem
„V porovnání s Bachem, Mozartem nebo Beethovenem jsme nikdo. Jsem jen poslíček mezi nimi a publikem a někdy je to strastiplná cesta. Existuje velká řada autorů, jejichž hudba bolí, ale je to odraz lidského života se vším všudy,“ říká klavírista Lukáš Vondráček ve Vizitce.
Nikdy neměl potřebu vracet úder těm „kolegáčkům“, kteří se postarali o to, aby byl Jan Klusák během normalizace persona non grata. I díky astrologii se na život a svět dívá z nadhledu, protože: „Všechno se děje dobře v rámci jakési kosmické harmonie a ekonomie“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
