Jan Jandourek: Zamilovanost léčí, jak vědci kupodivu zjistili

10. květen 2019

Stav, kterému se říká zamilovanost, obvykle netrvá příliš dlouho a někdy se odhaduje, že se řádově jedná asi tak o tři měsíce.

Přesto se zjistilo, že prožitek zamilovanosti má dlouhodobé důsledky psychologické.

Psychologové z německé univerzity v Jeně odhalili, že romantický vztah má pozitivní efekt na rozvoj osobnosti mladých lidí. Vědci zkoumali 245 párů ve věku od osmnácti do třiceti let po dobu devíti měsíců. Kladli jim otázky každé tři měsíce a použili přitom dotazník. Badatelé analyzovali stupně neuroticismu (emočního rozkolísání, plachosti) a také uspokojení ze vztahu. 

Účastníci studie měli také vyhodnotit fiktivní každodenní životní situace a jejich možný význam pro vlastní partnerství. Tato část byla klíčová, protože neurotičtí lidé zpracovávají podněty z vnějšího světa odlišně, například reagují silněji na negativní stimuly a mají sklon interpretovat nejednoznačné situace spíše negativně, místo toho, aby na ně reagovali pozitivně nebo neutrálně.

Vědci prokázali, že tento sklon se zmenšuje v době romantického vztahu. Na jednu stranu partneři podporují jeden druhého a na druhou stranu pro kognitivní rovinu, to znamená pro vnitřní svět myšlenek, je důležitá pozitivní zkušenost a emoce získané tím, že máme partnera. Vztah mění osobnost, byť nepřímo.

Řečeno jednodušeji, láska nám pomáhá zabývat se životem důvěrněji, místo abychom věci viděli pesimisticky. Podle vědců se to týká mužů i žen. Samozřejmě, že každý reaguje rozdílně a že dlouhý a šťastný vztah má silnější efekt než krátký. Můžeme ale říci, že mladí lidé, kteří vstupují do vztahu, mohou jenom získat. 

Pozitivní důsledky romantického vztahu se týkají nejenom lidí s neurotickými sklony, ale také těch, kteří trpí depresemi nebo úzkostnými stavy. Je obtížné změnit celou osobnost, ale zmíněná studie potvrzuje, že negativnímu myšlení se můžeme odnaučit.

Jan Jandourek: Tajemství je sladké

Tajemství pyramid stále probouzí otázky

K lidské povaze patří zájem o to, co je uvnitř. Uvnitř čehokoli. Uvnitř Země, uvnitř člověka, v cizím bytě, v knize, v lidském těle, v truhle na půdě.

Celkem jsme se dozvěděli to, co bychom tak nějak podle běžné zkušenosti předpokládali. Zamilovaní lidé se cítí lépe, kdo by to byl řekl.

Teď ovšem hrozí jisté riziko, že někdo bude zkoumat, nakolik je zamilovanost výsledkem nějakých chemických reakcí. To by mohlo vést k vývoji účinného preparátu, který by všechno zjednodušil a bylo by možno příznivé stavy navodit, aniž by bylo nutné se kvůli tomu namáhat s nějakým vztahem. Něco nám napovídá, že by to zřejmě nebylo úplně ono.

autor: Jan Jandourek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.