Kurátor Jan Freiberg: Kultura to má na maloměstě těžké. Co místní neznají, to je pro ně cizí

Průmyslové dějiny Strakonic a dějiny středověku, konkrétně budova komendy johanitského řádu na místním hradě – to jsou témata, od kterých se na cestě za rekultivací kulturního života odrazila skupina Oživme si Strakonice. Fungovala mezi roky 2012 a 2016 a její jádro tvořili vedle kurátora Jana Freiberga místní aktivisti, architekti či kunsthistorici.

Cenné fresky nebyly vidět. Zakryly je vánoční ozdoby

Prvním impulzem ke změně byly výstavy vánočních koulí právě v komendě strakonického hradu. „Pobavilo nás to, protože komenda je historická perla, kterou znají všichni historici středověku. Ve Strakonicích s ní nakládají tak, že o vánocích do ní umístili výstavu ozdob, o Velikonocích výstavu vajíček. Zakrývají cenné fresky, vůbec se tam nepracuje s tím, co místo symbolizuje,“ řekl ve Vizitce vystudovaný fotograf a teoretik umění Jan Freiberg.

Se svými spolupracovníky se věnoval i oživení funkcionalistické budovy Na Dubovci, která kdysi sloužila jako textilka, a také prázdných industriálních domů na místním ostrově.

„Proběhlo několik architektonických workshopů vizí, co s těmi domy dělat dál. Zorganizovali jsme komentované prohlídky, účastníkům workshopu jsme rozdali audio rekordéry, aby ve Strakonicích našli pamětníky doby textilní,“ vzpomíná Freiberg s tím, že workshop vedl umělec Roman Štětina. Budova bývalé textilky je nyní v majetku města. Strakoničtí rekultivátoři by byli rádi, aby v budoucnu sloužila kulturním účelům a aby se v ní také dalo bydlet.

Galerie místo smuteční síně

Stopa Jana Freiberga je otisknutá i na hřbitově Malsička v jihočeské Volyni. V místní smuteční síni rozjel před devíti lety po nuceném odchodu z Galerie Klatovy – Klenová Galerii Na shledanou. Dodnes tam proběhlo 25 výstav, které konfrontovaly výtvarné umění s fenoménem smrti i s reakcí místních obyvatel. Těch do galerie chodila zhruba třetina z celkového počtu návštěvníků. Letošní rok je ale pro galerii derniérou. Místní radní reprezentující KSČM totiž prosadil obnovení původního účelu síně. 

Ve Vizitce mluvil Jan Freiberg i o tom, co lidé, kteří se na maloměstě snaží oživit kulturu, zažívají. „Panuje obava z nového. Co místní lidé neznají, to považují za cizí. Tedy jako něco, čemu je třeba se bránit anebo se na to, v lepším případě, nedívat. Řada lidí mi tady ve Volyni řekla, že do galerie raději nechodí,“ konstatuje. Lépe si podle něj místní komunita zvyká na kulturní změny, které nejsou tolik progresivní.