Jan Fingerland: Babiš a Morawiecki v Jeruzalémě aneb Najdi pět rozdílů

20. únor 2019

Z nepodařeného setkání Visegrádské čtyřky s izraelskou vládou zůstane ještě na dlouhou dobu pachuť. Pro Českou republiku ale tato zpráva nebyla nutně špatná.

Gita Zbavitelová: Spor Polska s Izraelem – mají Poláci na svědomí životy Židů?

Zleva polský premiér Mateusz Morawiecki a izraelský premiér Benjamin Netanjahu

V posledních dnech se znovu rozhořel spor Izraele s Polskem o to, zda se Poláci za druhé světové války podíleli na vraždění Židů.

Společná jednání středoevropských vlád s izraelskou, a také společná schůzka, jaká měla proběhnout v Jeruzalémě, jsou jakýmsi folklórem evropsko-izraelských kontaktů. Jsou plodem nadprůměrně dobrých vztahů bývalých komunistických států se státem Izrael.

Izraelci, trpící občas pocitem izolace a nepochopení ze strany starého kontinentu, rádi ukážou světu, jaké že mají přátele. Státy Visegrádu se zas prostřednictvím svých postojů k Izraeli odlišují od Evropské unie, uplatňují svou vlastní historickou zkušenost s mezinárodní politikou, a samozřejmě demonstrují svou ochotu bavit se s židovským státem, čímž se zaštiťují proti obvinění z antisemitismu.

Lék na dějiny

To je zvláště důležité u států, které z dob druhé světové války mají ve vztahu k vlastním židovským komunitám máslo na hlavě, zejména Maďarska a Slovenska. Týká se to ovšem i Polska, respektive určitých kruhů v polské společnosti, jež těžce nesou, když se o okupovaném Polsku nemluví jen jako o oběti.

Luboš Palata: Je třeba říci NE kolektivní vině. I té polské za holocaust

Koncentrační tábor Osvětim-Birkenau

Mnozí Poláci byli antisemité a někteří možná i dodnes jsou. V tom mají izraelští politici, kteří svými výroky znemožnili historicky první summit V4 mimo evropskou půdu, skutečně pravdu.

Týká se to i premiéra Morawieckého, autora několika nešťastných výroků na adresu Židů, který svou cestu do Jeruzaléma nakonec demonstrativně zrušil, a to s odvoláním na nepříliš zdařilé výroky izraelského ministra zahraničí.

Právě v otázce odlišného vnímání společných dějin se Česká republika od svých ostatních tří kolegyň liší – Češi nevnímají své novodobé společné dějiny s židovskou komunitou jako své selhání, často právě naopak. Mnozí jsou hrdí na postoje T. G. Masaryka, roli Československa při vzniku Izraele nebo i politiku polistopadových vlád.

Většina nepříjemných otázek ze společné minulosti byla českou společností i židovskou veřejností odsunuta stranou, a současně je pravda, že objektivně Češi vyšli z 20. století s jiným účtem než jejich sousedé.

Bylo to vidět i na postoji a tónu českého premiéra, který už se i v jiných otázkách plně přehrál do úlohy dědice českých dějin, nikoli nositele dějin slovenských. Během svého pobytu v Jeruzalémě nemusel Andrej Babiš řešit žádnou historicko-psychologickou zátěž vzájemných vztahů a sám žádné takové otázky neotevíral. Mohl se naopak těšit z izraelského takřka automatického respektu k Česku jako přátelskému státu, kterému je Jeruzalém zavázán.

Žeň dobré vůle

Premiér Babiš proto mohl svůj pobyt pojmout jako žeň dosavadních dobrých česko-izraelských kontaktů a nechat do značné míry na Izraelcích, aby vymýšleli, jak svého partnera potěšit. A předseda české vlády je navíc sám obchodník a podnikatel. Ve zhodnocování kontaktů se určitě cítí lépe než v kličkování mezi rozličnými historickými křivdami.

Jan Fingerland: Andrej Babiš jako kulturně-psychologický typ

Andrej Babiš

Andrej Babiš získal mimořádně silné postavení přinejmenším u části české společnosti. Jak to dokázal? Něčím, co jiní nedokážou ani napodobit.

Babiš přitom přijel do situace připravené v ještě jiném smyslu. Česko dlouho říkalo, že jeho podpora Izraele je věcí společných hodnot. V posledních letech se přestalo upejpat a snaží se svou politiku přece jen nějak zhodnotit, například využitím izraelských zkušeností s převodem vědeckých znalostí do praxe, což je obor, v němž Izraelci vynikají.

Česká republika má v Tel Avivu už několik let zvláštní diplomatku pro oblast vědecko-technické spolupráce, zejména v oblasti IT, biotechnologií a dalších oborů. Není proto náhoda, že Babiš navštívil Peresovo technologické centrum nebo firmu, která je špičkou v oblasti autonomního řízení automobilů – jde o věci, které se bezprostředně dotýkají budoucnosti českého průmyslu.

Je do značné míry na nás, zda takové kontakty využijeme. Evergreenem podobných setkání je nekonečné jednání o dovozu izraelského léčebného konopí, na které pacienti stále čekají.

Jan Fingerland

Jinými slovy, Andrej Babiš si mohl svůj pobyt v Izraeli užít bez zvláštních nerváků. Ještě letos se má konat další společné jednání obou vlád, premiér pak může předvést, co všechno se mu v těchto příznivých podmínkách podařilo převést z oblasti slibů do reality.

Spustit audio