Jan Drda: Zázrak svatého Floriánka. Hodinky po dědkovi
Dvě povídky ze starých časů z okolí městečka Rukapáně vypráví Petr Kostka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Český novinář a politik Jan Drda se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami do chudé rodiny, po studiu klasického gymnázia studoval filologii na Karlově univerzitě v Praze. Vysokoškolská studia nedokončil a začal spolupracovat s časopisy a novinami, mimo jiné byl kulturním redaktorem Lidových novin. Svůj první román Městečko na dlani vydal ve svých 25 letech - městečko Rukapáň, kde se jeho děj odehrává, je inspirováno jeho rodnou Příbramí.
V roce 1945 a mezi lety 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Kvůli odmítavému postoji vůči invazi vojsk Varšavské smlouvy byl v roce 1969 vyhozen z postu šéfredaktora týdeníku Svět práce, který o rok dříve sám založil. Zemřel 28. listopadu 1970 v Dobříši.
První povídka ze souboru Nedaleko Rukapáně, vydaného posmrtně v roce 1989, se odehrává ve fiktivním městečku Padrnosice. Na příběhu vztahujícímu se k pouti ke svatému Floriánovi a „zázraku“ s oživlou sochou je patrný Drdův talent pro epizodické vyprávění a čtenářsky vděčné vykreslení detailů, stejně jako smysl pro humor. To vše je využito také v následujícím příběhu Hodinky po dědkovi, kde vypravěč líčí, jak jeho dědeček přišel ke zlatým hodinkám díky svému hrdinství při závalu v dole.
Účinkuje: Petr Kostka
Režie: Dimitrij Dudík
Natočeno v roce 2005.
Nejposlouchanější
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů
-
David Lynch, Kristine McKennová: Místo snění. Výběr z knihy o životě a díle geniálního režiséra
-
Benzína Dehtov. Ondřej Vetchý a Václav Neužil v Pýchově černé komedii o životě hrou a hře o život
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.