Jaký svět představuje Turecko 95 let od vzniku svého moderního státu?
V roce 1923 se Turecku ozbrojeným odporem proti Evropanům, vyčerpaným první světovou válkou, podařilo částečně přepsat mapu Středního východu. Vznikla multikulturní, multietnická a multikonfesionální Turecká republika. Založení republiky si Turecko připomíná den po oslavách výročí vzniku Československa. V programových řadách Esej, Vizitka a Povídka se připojuje i Vltava.
„Jeden národ, jedna vlajka, jedna vlast, jeden stát“ – heslo, které je v turecké společnosti dodnes živé, na rozdíl od jiných výdobytků zakladatelské postavy Mustafy Kemanal Atatürka (mimochodem dříve než evropské státy udělil ženám volební právo), upomíná trochu také na tehdejší prozápadní inspirace. Západ 30. let 20. století, to je totiž také Mussoliniho Itálie a Hitlerovo Německo. Ostatně krédo v sobě skrývá také popření sociálně-kulturního bohatství na tureckém území.
Jak těžce se země se svou minulostí vyrovnává, vidíme na tom, jak nedohledné se dnes zdá mírové řešení kurdské otázky. Právě kurdským oblastem obecně a Diyarbakiru konkrétně se věnuje klasička turecké literatury Oya Baydar, jejíž Vizitku natočenou na Měsíci autorského čtení 2018 jsme nabídli posluchačům v pátek 2. listopadu. Příběhy východního Turecka, zazské kurdské oblasti, se rozhodl zvěčnit v literatuře Haydar Karatas, vězněný z politických důvodů v 90. letech a dnes žijící ve švýcarském exilu – setkání s ním jsme uvedli 31. října. Před idealizováním a sněným návratem k osmanské historii varuje Saygin Ersin, spisovatel, který na Měsíci autorského čtení představil svůj román Mistr kuchař z prostřední sultánského paláce Topkapi v 16. století. Mimo jiné v něm zachytil jeden z největších palácových zločinů: vraždu 19 princů. Vizitku s ním jsme uvedli 1. listopadu.
Eseje týdne od 29. 10. nabízejí nové texty o Turecku psané tureckými spisovateli pro české čtenáře. V řadě Povídka jste měli možnost slyšet reportážní črty ze současného Turecka od Witolda Szabłowského z knihy Vrah z města meruněk.
Ve vysílání se tedy hlavně věnujeme současnému Turecku. Ostatně k odkazu zakladatele Turecké republiky se dnes vztahuje jen malé procento tureckých obyvatel. Dnes má země v čele jiného vizionáře, který místo k Evropě upíná svůj pohled na území bývalé Osmanské říše. Na rozdíl od Atatürka se Recep Tayyip Erdoğan vztahuje k „většině“, ke které i patří: je etnickým Turkem, sunnitou hanefitské větve a kultivuje obraz svých skromných kořenů. Tajemstvím Erdoğanova úspěchu je směs represe, nacionalismu, islámu a ekonomické závislosti velké části obyvatel na charitativních programech Erdoğanovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ti bohatší za svou podporu straně těží ze státních zakázek a četných privatizací.
Svátek založení turecké republiky je z podstaty úzce spojen s Atatürkem. V architektuře Erdoğanova „nového Turecka“ až donedávna chyběl státní svátek svým významem srovnatelný s 29. říjnem. Potlačený pokus o převrat z července 2016 poskytl příležitost pro zavedení nového dne turecké „státnosti“ neboli dne, kdy „turecký lid psal dějiny“. Ty hlavní oslavy v Turecku už proběhly 15. července a svou velikostí zastínily 29. říjen.
Související
-
Murat Uyurkulak: Literatura zvítězí!
O postavení literatury v Turecku, o pálení knih a pronásledování spisovatelů. Esej tureckého spisovatele a politického aktivisty čte Aleš Procházka.
-
Oya Baydarová: Psát v těžké době...
Esej turecké prozaičky a esejistky z překladu Petry Sedmíkové připravila Petra Kultová. Účinkuje Dana Syslová.
-
Gaye Boralioglu: Je Turecko mezi Východem a Západem mostem, nebo černou dírou?
Zamyšlení turecké prozaičky a scenáristky nad složitými vztahy Turecka a Evropy, nejednoznačným vztahem Východu a Západu i pozitivním vlivem literatury na dění ve světě.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.