Jaký svět představuje Turecko 95 let od vzniku svého moderního státu?

29. říjen 2018

V roce 1923 se Turecku ozbrojeným odporem proti Evropanům, vyčerpaným první světovou válkou, podařilo částečně přepsat mapu Středního východu. Vznikla multikulturní, multietnická a multikonfesionální Turecká republika. Založení republiky si Turecko připomíná den po oslavách výročí vzniku Československa. V programových řadách Esej, Vizitka a Povídka se připojuje i Vltava.

„Jeden národ, jedna vlajka, jedna vlast, jeden stát“ – heslo, které je v turecké společnosti dodnes živé, na rozdíl od jiných výdobytků zakladatelské postavy Mustafy Kemanal Atatürka (mimochodem dříve než evropské státy udělil ženám volební právo), upomíná trochu také na tehdejší prozápadní inspirace. Západ 30. let 20. století, to je totiž také Mussoliniho Itálie a Hitlerovo Německo. Ostatně krédo v sobě skrývá také popření sociálně-kulturního bohatství na tureckém území.

Oya Baydarová

Jak těžce se země se svou minulostí vyrovnává, vidíme na tom, jak nedohledné se dnes zdá mírové řešení kurdské otázky. Právě kurdským oblastem obecně a Diyarbakiru konkrétně se věnuje klasička turecké literatury Oya Baydar, jejíž Vizitku natočenou na Měsíci autorského čtení 2018 jsme nabídli posluchačům v pátek 2. listopadu. Příběhy východního Turecka, zazské kurdské oblasti, se rozhodl zvěčnit v literatuře Haydar Karatas, vězněný z politických důvodů v 90. letech a dnes žijící ve švýcarském exilu – setkání s ním jsme uvedli 31. října. Před idealizováním a sněným návratem k osmanské historii varuje Saygin Ersin, spisovatel, který na Měsíci autorského čtení představil svůj román Mistr kuchař z prostřední sultánského paláce Topkapi v 16. století. Mimo jiné v něm zachytil jeden z největších palácových zločinů: vraždu 19 princů. Vizitku s ním jsme uvedli 1. listopadu.

Witold Szabłowski

Eseje týdne od 29. 10. nabízejí nové texty o Turecku psané tureckými spisovateli pro české čtenáře. V řadě Povídka jste měli možnost slyšet reportážní črty ze současného Turecka od Witolda Szabłowského z knihy Vrah z města meruněk.

Haydar Karataş

Ve vysílání se tedy hlavně věnujeme současnému Turecku. Ostatně k odkazu zakladatele Turecké republiky se dnes vztahuje jen malé procento tureckých obyvatel. Dnes má země v čele jiného vizionáře, který místo k Evropě upíná svůj pohled na území bývalé Osmanské říše. Na rozdíl od Atatürka se Recep Tayyip Erdoğan vztahuje k „většině“, ke které i patří: je etnickým Turkem, sunnitou hanefitské větve a kultivuje obraz svých skromných kořenů. Tajemstvím Erdoğanova úspěchu je směs represe, nacionalismu, islámu a ekonomické závislosti velké části obyvatel na charitativních programech Erdoğanovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ti bohatší za svou podporu straně těží ze státních zakázek a četných privatizací.

Saygın Ersin

Svátek založení turecké republiky je z podstaty úzce spojen s Atatürkem. V architektuře Erdoğanova „nového Turecka“ až donedávna chyběl státní svátek svým významem srovnatelný s 29. říjnem. Potlačený pokus o převrat z července 2016 poskytl příležitost pro zavedení nového dne turecké „státnosti“ neboli dne, kdy „turecký lid psal dějiny“. Ty hlavní oslavy v Turecku už proběhly 15. července a svou velikostí zastínily 29. říjen.

autoři: Lucie Drechselová , Petr Gojda
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka