Jakub Hrůša uvede na Dvořákově Praze monumentální oratorium Svatá Ludmila. Titulní part zazpívá Kateřina Kněžíková
V oratoriu Svatá Ludmila z roku 1886 – na text Jaroslava Vrchlického – se snoubí Dvořákova pokora, hluboká víra a neokázalé vlastenectví.
To vše navíc v kombinaci s hudbou, která je bytostně národní, ale zároveň všechny hranice přesahuje. Koncertem, který se uskuteční symbolicky v den úmrtí české světice, festival oslaví 100. výročí samostatné republiky Čechů a Slováků.
Jedná se o Dvořákovu nejdelší koncertní skladbu. V Pražském Rudolfinu zazní v sobotu 15. září od 20 hodin pod taktovkou Jakuba Hrůši. „Rozhodl jsem se uvést dílo celé, bez škrtů. A říkám s oblibou větičku – že jednou za sto let se to udělat má.“
K interpretační praxi tohoto díla dirigent Jakub Hrůša dodává: „Když Dvořák dílo zkomponoval a poprvé dirigoval, dostalo se mu odezvy, že to dílo je zdlouhavé a on sám byl také překvapen, jak dlouhé dílo napsal.“
O oratoriu Svatá Ludmila se často mluví jako o monumentálním díle. „Monumentalita je podle mě v rozmachu hudebního, koncepčního ztvárnění. V tom, jak Dvořák psal pro hlasy, pro sbor, je Ludmila poměrně intimní dílo. Je tam spousta velkých sborů, ale také spousta komorně laděných pasáží. Nechceme z toho dělat panichidu československé státnosti, budeme to dílo představovat v takové pokornější podobě.“
Titulního partu se ujímá sopranistka Kateřina Kněžíková, která se k oratoriu Svatá Ludmila vrací po třech letech. V roce 2015 ho interpretovala na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě. „Pro mě je sv. Ludmila obyčejná žena, která jde příkladem společnosti, ale nevnucuje nikomu svoji víru,“ říká sopranistka.
Po boku Kateřiny Kněžíkové dále účinkují mezzosopranistka Alena Kropáčková, basista Jozef Benci a tenoristé Richard Samek a Ondřej Koplík. Na provedení se podílí také Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor.
