Jakou sílu má soudobá hudba v Čechách? Poslechněte si diskuzi s devatenácti odborníky
Na tuto otázku se komplexně a aktuálně snaží odpovědět čtyřdílná série pořadu Reflexe: Hudba! Rozhodně by neměla ujít pozornosti těm, kterým není lhostejná živá scéna dnes komponované hudby.
Diskuse na téma Postavení a podpora současné hudby v České republice vyvolala uvnitř zúčastněných panelistů, ale i publika z řad odborníků, mnoho protichůdných reakcí, pronikavých pohledů, přinesla řadu provokativních otázek i odvážných návrhů, to vše v duchu konstruktivní kritiky poměrů uvnitř českých a moravských orchestrů, operních domů, médií i přístupu samotných skladatelů.
Na ploše téměř čtyř hodin se ze záznamu debaty dozvíme, jak rezonuje aktuálně komponovaná hudba s publikem, do jaké míry nese za její současný stav zodpovědnost školský systém, za jakých okolností ji komponují současní skladatelé, do jaké míry a kým je (ne)financována a proč je tak složité o ní psát erudovaně a přitom srozumitelně.
Koncem srpna se na pozvání Ostravského centra nové hudby sjela do Ostravy reprezentativní skupina diskutujících z celé republiky, a to z řad skladatelů, organizátorů festivalů a koncertních řad soudobé hudby, ředitelů velkých hudebních institucí i zástupců novinářské obce.
Nesnadné moderátorské role se ujal nezávislý publicista a kritik Boris Klepal a panelovou diskusi rozdělil do čtyř oddílů. První dva bloky, do kterých zasedl Petr Bakla, Jan Klusák, Martin Klusák, Petr Kotík, Miroslav Srnka, Petr Daněk, Markéta Dvořáková, Ivo Medek, Marek Keprt a Eva Kesslová odvysílala Vltava 7. října, druhé dva bloky pak 14. října. V nich Reflexe nastolují otázku zodpovědnosti ohledně uvádění soudobé hudby ze strany finančně zabezpečených institucí.
Do panelu usedl ředitel České filharmonie David Mareček, ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman, dramaturg Filharmonie Hradec Králové Marek Hrubecký, ředitel městské galerie pro současné umění PLATO Marek Pokorný, ale i umělecký šéf Brno Contemporary Orchestra a dirigent Národního divadla Brno Pavel Šnajdr. Čelili často nekompromisním kritickým připomínkám ze strany publika, ale došlo i k názorovým střetům ve vlastních řadách.
Čtěte také
Čtvrtý, závěrečný panel se zabývá problematikou psaní o soudobé hudbě a možnostech její prezentace v českých médiích včetně veřejnoprávního rozhlasu a televize. Pozvání přijal nezávislý publicista a kritik Pavel Klusák, skladatel, publicista a pedagog Michal Rataj, z kulturní rubriky časopisu Respekt Pavel Turek a zástupkyně šéfredaktora časopisu Harmonie Michaela Vostřelová. Hovoří o úloze „spojek“ mezi umělci, tvorbou samotnou a publikem a také o svém dílu zodpovědnosti za to, jak je veřejností soudobá hudba přijímána. Do diskuse se zapojili i samotní posluchači v Centru PANT, mezi které patřil skladatel, publicista a pedagog JAMU Jaroslav Šťastný, ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, projektová a programová ředitelka PLATO Dita Eibenová, ale i panelisté z předchozích kulatých stolů.
Proč žijeme v „nenormální“ situaci, kdy jsou většině posluchačů bližší ti skladatelé, kteří tvořili jazykem aktuálním před dvěma, třemi sty lety? Jaké jsou v Čechách alternativy financování soudobé hudby? Proč se objevuje v programech orchestrů tak sporadicky? Jak vylepšit její postavení a viditelně zvýšit sociální kapitál soudobé hudby? Co současným skladatelům a hlavně sami sobě, posluchačům jejich skladeb, dlužíme? Na tyto a desítky dalších otázek si společně s panelisty mohou odpovědět také posluchači Českého rozhlasu.
Nejposlouchanější
-
George Farquhar: Galantní lest. Hvězdně obsazená komedie o dvou zchudlých londýnských kavalírech
-
Povídky Stefana Benniho, Marca Lodoliho, Itala Calvina a dalších italských spisovatelů
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Patricia Highsmithová: Tom Ripley. Nenávidí zločin, pokud ho k němu jeho ctižádost nedonutí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
