Jakob Wassermann: Kašpar Hauser aneb Cizí hoch (12/12)

Autorovi románu šlo především o apel na čtenáře, formulovaný v otázce, která prostupuje celým dílem: "Cožpak také ty netrpíš netečností srdce?" Dvanáctidílnou dramatizovanou četbu na pokračování z překladu Evy Pilařové připravil Stanislav Migda. V režii Aleše Vrzáka účinkují: Hana Kofránková, Petr Křiváček, Alfred Strejček, Kryštof Hádek, Miloš Hlavica, Pavel Soukup, Zdeněk Hess, Ondřej Volejník a Miroslav Táborský.

Německo-rakouský prozaik a esejista Jakob Wassermann (10. 3. 1873 - 1. 1. 1934) začínal jako příručí, pak se protloukal jako svobodný spisovatel a redaktor Simplicissimu. Tíživou životní situaci nakonec vyřešil bohatým sňatkem. Žil převážně ve Vídni, přátelil se s H. von Hofmannsthalem, T. Mannem, A. Schnitzlerem. Ve 20. a 30. letech minulého století byl mezinárodně oblíbený a překládaný autor románů, povídek a esejů. Psal pod vlivem Dostojevského a psychoanalýzy. Proslavil ho román Kašpar Hauser (1908) o záhadném nalezenci z 19. století, který byl nakonec zavražděn. Z dalšího díla: romány Případ Mauricius (1928) o justičním zločinu, Stanleyovo africké dobrodružství (1932), povídky Zlato z Caxamalcy (1928).

"Bezmocné lidské srdce proti krutosti světa" mohlo by stát jako motto nad většinou stránek Wassermannova díla (Jitka Fučíková v doslovu k Případu Mauricius, 1971). Osoba titulního hrdiny Kašpara Hausera (1812-1833) je historicky doložená a stála kdysi v popředí zájmu světové veřejnosti. Byl to tajemný nalezenec neznámého původu, u něhož se dohady, zda jde o legitimního prince bádenského dvora, nebo o podvodníka, nikdy nevyjasnily. Byl nalezen jako chlapec v Norimberku, v roce 1833 byl zřejmě zavražděn. Ve prospěch tohoto nalezence se za jeho života angažoval např. Anselm von Feuerbach, významný právník a otec slavného filozofa. Autorovi románu šlo především o apel na čtenáře, formulovaný v otázce, která prostupuje celým dílem: "Cožpak také ty netrpíš netečností srdce?" Wassermann o této své knize napsal: "Je to pokus ukázat, jak lidé všech stupňů vývoje, různého citu i ducha, od nejhrubších po nejjemnější, od prospěchářů až po apoštoly humanity, od námezdných pacholků až po nápravu hlásající pedagogy, od smyslných žen až po ušlechtilé zastánce spravedlnosti, jak všichni tupě a bezmocně stojí proti fenoménu nevinnosti, jak mu podsouvají vlastní nečisté úmysly, jak ho činí nástrojem vlastních zásad, přičemž to jemné a snové z jeho osobnosti špiní, hrubě a nestoudně urážejí a nakonec vraždí. Ten, kdo zasadil smrtelnou ránu, byl jen vykonavatelem, zavraždil ho svým způsobem každý. Celý svět je tu vrahem."

Vysíláme od 8. 9. do 19. 9. 2006.