Jaké filmy se natáčejí v Evropě?

Přehlídka se nesoustředí jen na tituly všeobecně známé či oceňované, snaží se dobrat i jakéhosi průměru, přiblížit běžnou úroveň filmů v té či oné zemi. Proto jsou zastoupena i díla, která lze považovat dokonce za podružná. Nalezneme dojemná melodramata i napínavé thrillery, ale také pokusy vyslovit nějaké svědectví o době současné i dobách minulých, které přítomnost nějakým způsobem ovlivňují.

Organizátoři se nesoustředí jen na určitý trend či profil, snaží se postihnout co nejširší výsek z národních produkcí, omezených ovšem členstvím v Evropské unii - s výjimkou kinematografie české. Lze samozřejmě vytýkat, že některé oblasti jsou zatím přehlíženy (například celá sféra dokumentárního filmu). Možná by bylo dobré přiřadit i retrospektivy vybraných témat, tvůrců či určitého období. Naše znalosti kterékoli evropské kinematografie jsou totiž natolik omezené a útržkovité, že takový krok by byl zajisté velkým přínosem.

Zahájení festivalu v kině U hradeb|foto: web.tiscali. it

A co letošní ročník nabídl? Nabídka byla opět široká, zahrnující na čtyři desítky titulů. Nalezli jsme mezi nimi adepta na Oscara (koprodukční snímek Země nikoho), dánský snímek Italština pro začátečníky rozebírá s jemnou nadsázkou osudy mladého kněze, od něhož bližní očekávají nejen útěchu, ale i radu ve věcech nejintimnějších. Seznámili jsme se s novými filmy uznávaných anglických tvůrců, proslulých svým sociálním cítěním - Stephena Frearse a Kena Loacha. První natočil Liama , zachycuje osudy irské katolické rodiny z pohledu malého chlapce. Druhý je podepsán pod dramatem Chléb a růže , dotýká se ilegální mexické emigrace do Spojených států, kde však namísto lepšího živobytí čeká kruté vystřízlivění. Tuzemskou tvorbu zastupovaly dva filmy: v kinech již uváděné Divoké včely Bohdana Slámy a předpremiéra Výletu Alice Nellis. Oba tituly si zaslouží plnou pozornost, potěšující o to více, že mohou směle konkurovat zahraničním ukázkám.

Film Chléb a růže|foto: eurofilmfest.cz