Jak zobrazovali naši předkové krajinu, zkoumají historiogeografové

30. leden 2014
03051765.jpeg

O čem pojednává konference odborníků, kteří se zabývají výzkumem toho, jak naši lidé v minulých staletích zobrazovali krajinu a jak zachycovali její proměny?

Výzkum historických krajin, jejich vývoje a proměn, pokusy o rekonstrukce těchto krajin moderními metodami a technologiemi – a to vše založené na důkladném studiu nejrůznějších historických pramenů.

To je cíl a úkol odborníků, kteří se včera sešli v Praze na už 10. jubilejní historickogeografické konferenci nazvané „Historické krajiny obrazem a písmem“. Připravily ji Výzkumné centrum historické geografie Historického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Komise pro historickou geografii.

Výzkum historických krajin, jejich vývoje a proměn spolu s pokusy o krajinné rekonstrukce moderními metodami a technologiemi je založen na důkladném studiu typologicky pestrých historických pramenů (zdrojů). Jedná se zejména o p rameny písemné, mapové (kartografické), obrazové (ikonografické) a hmotné. 10. jubilejní historickogeografická konference je proto zaměřena na obrazové a písemné prameny nejrůznějších typů, v širokém dobovém záběru.

Obrazovým pramenem je přitom míněno vyobrazení ze středověkého iluminovaného rukopisu stejně tak jako veduta Prahy ze 17. století nebo fotografie z první poloviny 20. století. Písemný pramen dokumentuje krajinné prvky formou urbariálních záznamů, kronik, úředních materiálů, osobních pamětí či turistických průvodců.

Jaká je výpovědní hodnota takových obrazových a písemných pramenů, na kolik jsou schopny reflektovat historickou krajinu v daném místě a době, jaká je míra subjektivního pohledu jejich tvůrců? Jakým způsobem je současnými metodami a přístupy můžeme interpretovat? Na tyto, ale i mnohé jiné otázky hledala odpovědi konference Historické krajiny obrazem a písmem 29. ledna 2014.

Spustit audio
autoři: Jana Olivová, Karel Kratochvíl