Jak se vyznat v lese fantasy?

Autoři knihy Fantasy - Velká encyklopedie fantastických světů si nedali za úkol nic menšího, než systematizovat chaotickou situaci na kulturním poli takzvané pohádkové fantastiky. Vydání přichází právě v čas - s filmovým Pánem prstenů se přivalí stejně rozmělňující vlna, jaká doprovázela Hvězdné války a žánr vědecké fantastiky v první polovině osmdesátých let. George Lucas sice pohřbil klasickou vědeckou fantastiku, ale podařilo se mu v očích veřejnosti legitimizovat sílu filmových efektů a astrofyzikálních nonsensů v područí pochopitelného příběhu. Podobně díky Peterovi Jacksonovi fantasy přestává být undergroundovým laciným stylem, ať už filmovým nebo literárním, a zejména mezi mladými lidmi se stává přijímaným uměleckým vyjádřením. Nebo to tak bylo vždy? David Pringle s kolektivem se v encyklopedii snaží vysvětlit postavení fantastiky v průběhu staletí, s důrazem na multimediální kulturu dneška. Záslužný počin. V porevoluční České republice jde o dílo ojedinělé (s výjimkou jinak orientované Encyklopedie literatury science fiction), ovšem na západě znají čtenáři The Encyclopedia of Fantasy od renomovaného kritika a myslitele Johna Clutea, který k tématu přistupuje s akademickým mozkem a jeho texty nabývají místy těžko pochopitelného významu. Podle Clutea je fantasy žánr příběhem, který "se odehrává v tomto světě, vypráví příběh, který je v námi vnímaném světě neuskutečnitelný; pokud se odehrává v jiném světě, jde o neuskutečnitelný svět, třebaže příběhy, jež se v něm odehrávají, mohou být v jeho rámci možné. " Pringle na to nejde tak složitě. Podle něj fantasy vychází z našich základních potřeb a tužeb a spadá do ní v podstatě vše, co není striktně zahrnuto do sci-fi nebo hororu. Výstižnou definici tedy Pringle nenašel, nicméně zkoumá, společně s autorským kolektivem, kořeny fantasy, její odkalovače během mnoha historických epoch a současnou krystalizaci ve filmech, literatuře, televizi a v hrách všeho druhu.

Velká encyklopedie fantastických světů|foto: Internet ,AFP

Odmyslíme-li si nejasné teoretické texty, zbyde poměrně solidně strukturovaný obsah, bohužel plný překladatelských chyb, které laik nepozná, ale znalce rozčílí (orc je cosi jako hromotlucký skřet, zkrátka ork, nikoliv mořská obluda, jak usoudil překladatel, zřejmě podle podobnosti s orca; hledejte v hesle Mary Gentleová). K plusům patří historicko-literární sondáž, například osvětlení základů artušovských příběhů nebo pohádek Tisíce a jedné noci, ovšem namísto rozdělení žánrů se v kapitolce "Typy literatury fantasy" setkáme s popisy výrazných literárních útvarů a různorodé ústní tradice, které na fantasy měly vliv. Dobře zvládnuté sekce "Filmová a televizní fantasy" katalogizují vše, co teoreticky spadá pod široká křídla Pringlovy definice, takže vedle sebe stojí Xena, Kniha džunglí a Obraz Doriana Graye, autoři sahají dokonce po Medvídkovi Pů. Jmenný přehled autorů fantasy stručně popisuje význam autorů, obšírněji se věnuje vysvětlování kalibrů jako Tolkien, Le Guinová nebo Rowlingová (i přes upozornění, že se v sekci neobjevují autoři dětské literatury). Bohužel, český nakladatel se nepostaral o začlenění významných českých autorů. Následující popis fantastických světů a známých fiktivních postav působí přílišnou snahou o zalíbení, ovšem desetistránkový souhrn fantasy her (papírových, stolních, počítačových - zde jsou informace povrchní) a přehled specializovaných časopisů je zase návnadou pro serióznější zájemce - konečně ani takové mírné osvěžení znalostí formou stručných shrnutí neuškodí. Celkově je encyklopedie nevyvážená a její zaměření je až příliš evidentní: je pro všechny lidi, kteří mají rádi elfy, rádi se něco málo dozví, ale ještě raději se podívají na velké ilustrace a fotky, díky nimž je kniha poměrně drahá. Jak poznamenal jeden z českých teoretiků fantastické literatury, na západě se takovým knihám říká "coffee table book," tedy kniha na listování při odpoledním dýchánku (nebo pauze, podle nátury).

(David Pringle a kolektiv: Encyklopedie fantasy. Přeložili Barbora Bartoňová, Ondřej Müller, Martin a Milena Poláčkovi, Ivan Ryčovský, Tomáš Třebický. Praha, Albatros 2003. 272 s. Doporučená cena 499,- Kč. Náklad neuveden.)