Jak se šije týpí

23. prosinec 2013

Mirek Beneš se původně vyučil opravářem psacích strojů. Těch už ale dneska moc není, a tak se Mirek už několik let živí tím, že šije indiánské a rytířské stany. První týpí ušil pro kamarády z Německa krátce po revoluci. Dneska zvládá ušít i dvě desítky indiánských stanů za rok. Většina z nich je pro české zájemce.

„Šiju pro skautské oddíly, které jezdí do týpí na letní tábory, ale taky pro rodiny s dětmi, které chtějí mít týpí u sebe doma na zahradě,“ popisuje Mirek Beneš nejčastější zájemce o indiánské stany. Původní týpí severoamerických indiánů byla z bizoní kůže. Původní týpí taky byla hodně malá. Po příchodu Evropanů ale indiáni začali používat lehčí plachtovinu, která umožňovala stavět týpí vysoká téměř deset metrů. Dnešní moderní týpí už se taky nevyrábí z kůže, ale z naimpregonavné látky. Princip jejich šití a stavby se ale od dob indiánů nijak zvlášť nezměnil.
Poslechněte si celý rozhovor o šití týpí tady.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.