Jak se proměnila česká kuchyně od dob 1. republiky? Masaryk večeřel buchty a kuřecí maso bylo luxus, potvrzuje historik stravování

„Jednou z podstatných změn je zmenšení sociální diferenciace,“ popisuje host pořadu historik Martin Franc. „Velká část obyvatelstva jí dnes víceméně podobně. Nikdo nestrádá a nikdo nejí příliš přepychově, i když nechci podceňovat současné problémy.“

Další změnou, kterou odborník na dějiny stravování zmiňuje, je zaměstnanost dnešních žen. „Na rozdíl od dob minulých je řada žen zaměstnaná, a tomu se musela přizpůsobit strava. Prosazují se jednodušší jídla, s rychlejší úpravou i s větším podílem polotovarů, či dokonce jídla hotová.“

Kuře bylo luxus

Oproti 1. republice se zvýšila konzumace masa, přičemž největší rozdíl je v mase kuřecím. „Dnes jde o nejrozšířenější a nejlevnější druh masa, kdežto za 1. republiky to byl velký luxus.“

Čtěte také

Dějiny kuchyně: Štýrský kapoun nebo raci s kmínem. Nedělní menu, které si kdysi dopřávala rodina T. G. Masaryka

Naopak ubylo omáčkových jídel a sladkých moučných jídel, na kterých si rád pochutnával i T. G. Masaryk nebo Edvard Beneš. „O Masarykovi se ví, že si potrpěl na různé buchty. Lámal si buchtu do kávy, a takto třeba večeřel. Beneš měl zase rád palačinky s moučkovým cukrem a citronem.“

To, že těchto pokrů ubylo, považuje ale Martin Franc za logické. „Tehdy měli lidé větší výdej energie, a proto i strava byla těžší a omáčková jídla častější.“

Stejně jako dnes využívaly hospodyňky k dochucení pokrmů různá koření, přičemž i škála exotického koření byla poměrně široká. „Na venkově se používaly hlavně bylinky jako tymián a rozmarýn. Ve středostavovské kuchyni se používala i skořice, zázvor, hřebíček, i když ne tak často. Vzácně se používalo kari.“

Jedli předci zdravěji?

Názor, že se dříve jedlo o moc zdravěji než dnes, je podle hosta pořadu mylný. „Naopak platily stejné neduhy jako dnes, tedy vysoká spotřeba masa, tuků a cukrů. Ve venkovských domácnostech byla naopak spotřeba živočišných bílkovin nízká. A i regionálnost zdrojů, která souvisela s nedostatkem důležitých prvků v půdě, a tedy i ve stravě, zakládala na různé nemoci, jako bylo třeba onemocnění štítné žlázy.“

A jak by vypadala středostavovská tabule ve sváteční den? „Začínalo by to hovězí polévkou s játrovými knedlíčky. Nejspíše bychom mohli počítat s nějakou pečení, případně s řízky. Jako sladká tečka by jistě posloužil kompot,“ odhaduje Martin Franc.