Jak rychlé je plynutí, jak dlouho trvá chvíle? Tři baletní variace na téma čas
Mysterium času je název komponovaného večera, ve kterém Pražský komorní balet uvádí díla tří mladých choreografů. Ondřej Vinklát, Marek Svobodník a Hana Polanská Turečková využívají hudby českých skladatelů a ve svých choreografiích, každý z jiného úhlu pohledu, zkoumají fenomén času. Premiéra je 18. prosince v pražském Divadle na Vinohradech.
Prchavost okamžiku, plynutí času v hororu či koncept a struktura hudební skladby a tanečního projevu - to jsou témata, kterými se zabývají. „Právě že ho nelze zachytit, ale je tady pořád,“ objasňuje svoji vizi Ondřej Vinklát, „to je krásné a zároveň neuchopitelné. Ale zároveň je to uchopitelné, protože teď je teď a je to přítomný okamžik.“
Marek Svobodník pracuje ve své choreografii s prvky hororu: „Protože v hororu jde vždy o čas. Roste tam napětí, vy víte, že něco přijde, ale otázka je vždy, kdy se to stane.“ To byl důvod, proč se umělec nechal při své choreografii inspirovat básní Edgara Allana Poea Havran. V jeho taneční části si zatančí i umělecký šéf Pražského komorního baletu Igor Vejsada.
Choreografie Hany Polanské Turečkové dala název celému večeru – Mysterium času. Autorka v něm vychází ze stejnojmenné skladby Miloslava Kabeláče, která ji inspirovala svojí formou: „On o té skladbě píše, že tam spojil umělecké, muzikantské i lidské hodnoty a že i pro něho měla ta skladba ohromný význam. A také proto, že je to skladba tvořící takový oblouk bez pauz a přechodů.“
