Jak rád by kroužící vír času… Pocta géniovi Johannu Gregoru Mendelovi

5. prosinec 2022

Při příležitosti letošního 200. výročí narození otce genetiky zazní Mendelovy verše a verše současných básníků na mendelovská témata. Premiéru poslouchejte on-line po dobu dvou týdnů po odvysílání.

Připravila: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Účinkují: Viktor Kuzník, Eva Novotná, Michal Bumbálek a Vladimír Hauser
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2022

Dvousté výročí narození otce genetiky Johanna Gregora Mendela (1822–1884) dostalo letos záštitu UNESCO. Nejenom Česká republika, ale celý svět si připomíná geniální osobnost, jejíž význam přesáhl zásluhy a věhlas Charlese Darwina. Mendelův odkaz se také stal jedním z témat českého předsednictví v Radě Evropské unie. Už v létě byla na bruselském Place Jean Rey prezentována výstava připomínající Johanna Gregora Mendela a Brno jako kolébku genetiky a univerzitní město s kreativním přístupem k vědeckým tématům.

Gregor Johann Mendel

V říjnu byl v sídle Evropského výboru regionů v Bruselu vystaven za přísných bezpečnostních opatření originál Mendelova slavného rukopisu Versuche über Pflanzen-Hybriden (Pokusy s rostlinnými hybridy), ve kterém Mendel popsal své experimenty s křížením hrachu a stanovil zákony dědičnosti. Originál rukopisu je běžně uložen v augustiniánském opatství na Starém Brně, kde Mendel žil a pracoval.

Čtěte také

Johann Gregor Mendel se však zabýval nejen šlechtitelstvím a pokusy, při kterých vynalézavě využil také statistiku. Stejně intenzivně se věnoval meteorologii, včelařství, učitelství či bankéřství. V letech 1868–1884 byl tento rodák ze slezských Hynčic opatem starobrněnského augustiniánského kláštera. Je pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček.

Mendel básníkem a básníci o Mendelovi

Pořad z cyklu Souzvuk však ukazuje Mendela i jako básníka. V 60. letech 20. století byl totiž v Moravském muzeu v Brně objeven originál rukopisu dvou jeho básní, který byl od konce 2. světové války pokládán za ztracený.

Ve druhé části pásma zazní verše současných básníků, kteří se Mendelovým odkazem zabývají už desítky let. Patří k nim rodáci ze Slezska Vít Slíva a Jindřich Zogata, kteří stejně jako Mendel přišli ze severu do jihomoravské metropole Brna, kde se usadili. S oblastí starého Brna je spojena tvorba již zemřelých autorů Ivana Blatného a Zdeňka Rotrekla, ale i zde stále žijícího Miroslava Holmana. 

O Mendelovi píše brněnský rodák, farmaceut Jiří Staněk a také lékaři Vladimír Šrámek, Robert Fajkus a Marek Fencl. Posledně jmenovaného spojuje s Mendelem nejen působení ve starobrněnské Nemocnici U svaté Anny, ale i vztah ke včelařství. Básník Petr Čermáček zase vyučuje na Mendelově univerzitě v Brně.

Pomník J. G. Mendela

Brněnského básníka Zdeňka Volfa spojuje s Mendelem jeho celoživotní profesní praxe – pracoval jako inseminátor krav, což se stalo podstatným zdrojem jeho inspirace. A v šuplíku básníka Ivana Petlana objevila autorka pořadu celou rukopisnou sbírku nazvanou DNA.

Básník a mikrobiolog Martin Černer přispěl do pásma dialogickou básní a Petr Hruška dvěma glosami. V první z nich charakterizuje tři pilíře (tři „nohy“) duševního života společnosti, jimiž jsou podle něj školy, kostely a hospody. Ve druhé vrhá světlo na vazby mezi vědou, vírou a nadějí.

Spustit audio

Související