Jak najít společnou řeč, když si vůbec nerozumíme? Divadlo Ungelt uvádí Taneční hodiny

Taneční hodiny
Taneční hodiny

Hry současného amerického dramatika a filmového scenáristy Marka St. Germaina zatím uvádělo jen pražské Divadlo v Řeznické. Dnes se k němu přidá další pražská komorní činoherní scéna - Divadlo Ungelt, které večer v české premiéře uvede hru Taneční hodiny v překladu Pavla Dominika.

Režíruju a vládnu! Dílo a myšlenky Karla Huga Hilara ožívají v Národním divadle

Za krásu

Muž, který vrátil činohře Národního divadla lesk. To byl režisér Karel Hugo Hilar, jemuž je věnovaná další premiéra činohry Národního divadla. Jmenuje se Za krásu a autorem je Daniel Špinar.

Příběh Tanečních hodin začíná situací, kdy profesor environmentálních věd Ever přijde požádat svou sousedku, momentálně zraněnou tanečnici Sengu, aby ho naučila jeden tanec. V tu chvíli na sebe narazí nejen emocionální žena a racionální muž, ale také neurotypik a autista. „Mark St. Germain miluje ideový konflikt dvou rozdílných světů a v Tanečních hodinách to vyhrotil maximálně. Díky absolutní rozdílnosti postav se mu podařilo odvyprávět příběh o nutnosti si porozumět. Ever a Senga si nerozumí, nechápou se, nemohou si porozumět, to přichází až s přijetí jinakosti toho druhého,“ říká dramaturg a režisér inscenace Pavel Ondruch.

Hry Marka St. Germaina Relativita a Poslední sezení u doktora Freuda, které v české premiéře uvedlo Divadlo v Řeznické, vychází z literatury faktu. Postavy Tanečních hodin nemají své konkrétní historické předobrazy, ale i pro ně hledal autor inspiraci u reálných lidí. „Postavy jsou fiktivní, ale je znát jeho příprava. Říká, že mluvil s mnoha autisty, spoustu materiálu čerpal jak z literatury, tak z rozhovorů s přáteli. A tu samou rešerši dělal u postavy Sengy.“

Miroslav Táborský, Taneční hodiny

Postavu Sengy ztvárňuje herečka Petra Nesvačilová. Do role autistického profesora Evera obsadil Pavel Ondruch o generaci staršího Miroslava Táborského.

Miroslav Táborský našel pro svou postavu inspiraci v knize O kolečko míň: můj život s autismem francouzského filosofa s českými kořeny Josefa Schovance, kterému byl diagnostikován Aspergerův syndrom. „Tento člověk je trochu můj Ever. Oba jsou profesory vysoké školy. V knize popisuje autistické myšlení s tím, že se nejedná o nemoc, ale o jiný způsob fungování mozku.“