Jak může výtvarná výchova vyvažovat nedostatek reálného kontaktu s matérií a prostorem?
Co může krajina přinést do hodin výtvarné výchovy? Konkrétní inspiraci přináší nová publikace Krajina jako námět a médium ve výtvarné výchově.
Záznam celého pořadu, včetně tematického hudebního výběru od Anny Kolářové, najdete v audiu pod článkem. Uslyšíte kukačku i zpěvy z luk.
„Krajina je světem o více vrstvách. Světem mnohotvárným, plynoucím a živelným,“ uvádějí autoři nové publikace Krajina jako námět a médium ve výtvarné výchově. Autoři knihy, mezi něž patří i dva hosté ArtCafé Karel Řepa a Aleš Pospíšil, připomínají, že krajinu můžeme zkoumat i skrze tvořivou reflexi. Za publikací, která výšla letos v březnu, stojí Česká sekce INSEA a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU).
Knížka naznačuje, jakým způsobem se lekce výtvarné výchovy mohou stát platformou pro setkávání s přírodovědou, historií a dalšími oblastmi vzdělávacího systému.
Karel Řepa
Karel Řepa a Aleš Pospíšil, oba z Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty JU, vysvětlují, jak se v rámci publikace spolu s kolegy a kolegyněmi, včetně studentů, snažili didakticky pojmout práci s krajinou. Pro potřeby výtvarné výchovy zpracovali téma krajiny jako žánru, krajiny jako studijního námětu i média, kde se dá experimentovat. „Mezi významovými dimenzemi, člověkem a prostředím, jsme nacházeli prostor tvůrčího bytí v krajině. Ten jsme ilustrovali ve stručné rešerši vývoje krajinářské tvorby. Nakonec jsme ho didakticky aplikovali do výtvarné výchovy,“ popisují oba autoři svůj postup.
Výtvarná výchova může vyvažovat nedostatek reálného kontaktu s matérií a prostorem – zkrátka s tím, co nám digitální svět nenabízí.
Aleš Pospíšil
V publikaci figurují i krajiny vnitřní, imaginární. Jedna z popsaných lekcí se zaměřuje například na krajinu planety Mars. Návod, jak se do takové krajiny vydat, najdou čtenáři v závěru publikace v sekci takzvaného námětového skicáře, který má formu příručky obsahující více než padesát lekcí. „Například v lekci Horizonty jsme v krásném podzimním období pracovali s igelitovými plachtami na břehu lipenské přehrady,“ uvádí příklad Pospíšil.
Škola může kreativitu zabíjet. Naším úkolem je starat se o to, aby se to nestalo.
Petra Šobáňová
Do rozhovoru vstupuje i Petra Šobáňová, didaktička výtvarné výchovy z Univerzity Palackého v Olomouci a předsedkyně České sekce INSEA. Šobáňová krátce komentuje i změny, ke kterým dochází v oblasti Rámcových vzdělávacích programů: „Tyto revize mě zklamaly a šokovaly. Místo větší podpory kreativity, došlo k redukci prostoru pro hudební a výtvarnou výchovu. Zvedla se vlna kritiky. Snažím se bojovat za to, aby se na kreativitu nezapomínalo.“
Hudbu vybrala: Anna Kolářová
Související
-
Není jim to fuk! A chtějí, aby se s uměním počítalo i ve školách
Česká kulturní a vzdělávací scéna přináší z kraje roku novinku. Poprvé se uskuteční Festival umění a kreativity ve vzdělávání FUK. Začíná 20. ledna a končí 6. února 2021.
-
Výtvarka online? Edukátoři galerií a vzdělávacích platforem nabízí inspirace pro tvoření doma
Hodiny výtvarky nemusí probíhat stylem „nakresli zážitky z léta“. Výuka uměním si našla cestu i do českých škol a edukačních oddělení. Jak ale vzdělávat uměním online?
-
Hudbu ve školství je potřeba osvobodit: Není to jen předmět, je to jazyk
Hudba je jiná forma mateřského jazyka. Proto se tak musí učit. Tak to vnímají hudební pedagog Ondřej Tichý i členové a členky projektu Mladí ladí dětem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
