Jak to bylo se Šalomonem Gurským
Sága židovsko-kanadského rodu Gurských se počíná v polovině 19. století a dosahuje ke konci století následujícího, tedy téměř do našich dnů. V přítmí anglické spodiny žil byl kdysi mladý šikovný šejdíř Efrajim, který založil rodinný klan a stál u počátků jeho bohatství, i když jemu se mnohé kšeftíky a podvody nevyplatily. Měl však syna a ten měl tři syny; a Efrajimovi vnuci na to už šli modernějšími, méně postižitelnými metodami. Za časů prohibice vydělali spoustu peněz pašováním alkoholu, stali se zakladateli velkého lihovarnického koncernu a jejich děti si už mohly nastřádané bohatství jen užívat.
Mordecai Richler vymyslel velkolepý příběh Gurských skvěle. Hned na první stránce svého rozsáhlého pětisetstránkového románu Byl tu Šalomon Gursky (Argo) namaloval pro větší věrohodnost názorný "strom života" rodiny: od Efrajimova otce Gideona, který dle údajů na první větvi zemřel v roce 1828, až k poslednímu zde zaznamenanému potomku rodu Izákovi Gurskému s rokem narození 1961. Pomyslný strom, posléze oděný do hutných kapitol, se stal bezpečnou základnou, na níž mohl autor postavit kus dějin Kanady, amerického kontinentu a zčásti i světa. Je to členitý, mnohovrstevný obraz, plný pohybu a dramatických epizod, nečekaných zvratů a ovšem i tajemství. Hlavní záhada ostatně dala knize titul: celou dobu se totiž řeší, zda jeden z Efrajimových vnuků, nejnadanější a nejpozoruhodnější z bratrů Šalomon - však si ho ještě jako malého chlapce vyvolil děd za průvodce pro velkou výpravu na sever Kanady -, zahynul při leteckém neštěstí, či se pouze dobře ukryl před vřavou světa. Po Šalomonově osudu pátrá nadějný historik a někdejší přítel jeho dětí Mojžíš (jakési autorovo alter ego), který svůj vědecký talent utápí v alkoholu.
Při pozvolném rozkrývání zbytků stop po Šalomonu Gurském vede Richler svého čtenáře napříč a na přeskáčku kontinenty a dějinami. Obdobně zachází se střídáním žánrů, jichž lze v knize zaznamenat hned několik - od společenského románu po historický, od humoru po horor. Jakoby mimochodem, ale nikoli ledabyle, pojedná první i druhou světovou válku, dodnes nevyřešené otazníky osidlování Kanady, problém života Eskymáků a jejich stýkání i potýkání se s civilizací západního typu, záhadné osudy slavné Franklinovy expedice, latentní antisemitismus kanadské společnosti - a mnoho dalšího.
Ani na vteřinu to však nepřestává být napínavý, dynamický příběh, vlastně mnoho příběhů, které se místy spojují v jednom řečišti, jindy zas rozlévají do řady různosměrných toků. Zároveň je to i velkolepá židovská sága. Její specifický humor, ironii, ba místy až cynismus, s nimiž modeluje Gurské, lze přijmout či odmítat (to druhé se Richlerovi stalo od části židovské komunity třeba s Učňovskými lety Duddyho Krawitze), ale síla a naléhavost sdělení budí jednoznačný respekt. Ale hlavně - poutavý způsob vyprávění poskytuje pravý čtenářský požitek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
