Jaderná fyzika s nadhledem a humorem. Divadlo pod Palmovkou spřádá nitky, které zrodily Projekt Manhattan

„On vlastně mezilidské vztahy a psychické stavy těch postav vykládá vzorci řetězových reakcí... Co se děje uvnitř atomu a co se děje uvnitř duše člověka, to dává dohromady a zkoumá. S tím jsem se asi ještě nesetkal, s takovou propracovaností, provázaností všech kapitol,“ uvádí na konto Massiniho textu režisér.

Co přitahovalo herce Jana Teplého na roli Roberta Oppenheimera? „Vůbec zabývat se tím, co tihle chlapi měli v hlavách, což asi pro nás je do velké míry dost nepředstavitelné, co všechno tam nosili – nějaká samota díky tomu nebo pocit izolace asi. To je taky zajímavé, že tam jsou i nastíněné – trošku ve zkratce samozřejmě – jeho vztahy se ženami. Mluví se tam o tom, že v podstatě ti chlapi byli tak trošku sami, že neměli moc přátel,“ což interpret Léa Szilárda Michal Lurie rozvíjí: „Přesně. Že to vlastně byli kamarádi, že to je bandička nerdů, které taky zajímají holky a mají mezi sebou malicherné rozbroje.“

Nezanedbatelnou linku inscenace, kterou dnes čeká první repríza, zdůrazňuje opět Michal Lang:

„Když se vyvíjí ta zbraň, tak mají velké dilema, že? Sami nevědí, jestli to chtějí, nebo nechtějí dokončit – jestli to chtějí, nebo nechtějí dotáhnout. Protože oni vědí, co to znamená. My to teď víme taky, že? Ale oni to věděli ještě před tím, než ta zbraň byla vyvinutá.“
Michal Lang