Jack Kerouac: Vize Codyho

Jack Kerouac je jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv.beat generation. Napsal řadu románů, z nichž nejslavnější je Na cestě ( psáno 1947 – 1951, vydáno 1957), Dharmoví tuláci ( 1958), Podzemníci (1953, vyd. 1958), Satori v Paříži (1965) či Mag (psáno 1951 a 1969, vydáno 1971).

Vize Codyho, knížka o „vizionářském“ experimentu, se šířila mezi spřízněnými americkými čtenáři a kniha se stala kultovní. Česky ji máme k dispozici v překladu Josefa Rauvolfa, který připravil patnáctidílnou četbu na pokračování, kterou na Českém rozhlase 3 Vltava můžete poslouchat od 8. října 2012 vždy v 18.30.

Po odvysílání najdete jednotlivé díly četby k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

Vize Codyho vznikaly na počátku padesátých let 20. století, ovšem v úplnosti byly publikovány až v roce 1975. Stejně jako ve většině Kerouacových knih se tu evokují skutečné události a předobrazem postav knihy jsou skutečné osoby. Vize Codyho jsou nejvíce zaměřeny na Kerouacova přítele a souputníka Neala Casadyho (Deana Moriartyho z románu Na cestě), vystupují tu také Allen Ginsberg, William S.Burroughs a další identifikovatelné osoby.

Zároveň jsou Vize Codyho literární laboratoří – Kerouac střídá vypravěčské postupy ve snaze naplnit svou představu spontánního psaní, jež pravdivě zachytí skutečnost. Nejdále v této snaze zachází v pasáži, která je doslovným přepisem rozhovorů s Codym, které vedli během několika večerů provoněných marihuanou. Jinde Kerouac prostřednictvím „náčrtů“ zachycuje detaily drobného výseku skutečnosti, a opět jinde používá techniku proudu vědomí, kdy postup vyprávění ovlivňují bezprostřední asociace. Celek působí mohutným dojmem ( nejen proto, že čítá v českém překladu 600 stran), a patří k nejvýznamnějším Kerouacovým knihám.

Jack Kerouac by se v letošním roce dožil 90 let. Narodil se 12. března 1922, zemřel 21. října 1969.

Patnáct pokračování z vlastního překladu vybral Josef Rauvolf, v režii Vlada Ruska čtou David Novotný a Jaroslav Plesl, hudbu, která je další „jednající postavou“, z klasických jazzových nahrávek vybral a částečně improvizoval Kryštof Marek.

Spustit audio