SERIÁL

2) Virginia Woolfová: Nové šaty

Spisovatelka Virginia Woolfová na portrétu z roku 1902

V nových žlutých šatech s dlouhou sukní a nabíranými rukávy vstoupí Mabel do salónu paní Dallowayové. Od prvního okamžiku však cítí, že něco není v pořádku... Povídku vynikající anglické spisovatelky Virginie Woolfové přednese Taťjana Medvecká v režii Hany Kofránkové. Poslouchejte on-line do 23. dubna 2018.

Myslím si, že je to povídka určená především mužům. Mužům, kteří ženy redukují na objekty sexuálních tužeb, neschopni zahlédnout svou vlastní nenapravitelnou ošklivost.
Ivana Myšková

Ještě v 60. letech byla Virginie Woolfová u nás tak málo známá, že při překladu názvu slavné hry Edwarda Albeeho bylo její jméno pro jistotu nahrazeno jménem Franze Kafky (Kdo se bojí Virginie Woolfové? – Kdopak by se Kafky bál). A přitom jde o spisovatelku, která spolu s Joycem a Proustem má pro vývoj moderní anglické i světové literatury zásadní význam a patří dnes mezi moderní klasiky světové prózy.

V románech i povídkách se Woolfová soustřeďuje na vnitřní svět svých hrdinů a hrdinek, usiluje o co nejpřesnější zachycení jejich chvilkových pocitů, dojmů, nálad, asociací a útržkovitých vzpomínek. Nezajímá ji vnější realita, ale soustřeďuje se na to, jak ji vidí její literární postavy. Rozostřuje hranici mezi skutečností a zdáním, mezi přítomností a minulostí. Tušíme zde nejen vliv impresionismu ve výtvarném umění, ale také vliv soudobých poznatků v oblasti filozofie, umění i vědy – H. Bergsona a jeho nového pojetí času, W. Jamese a jeho teorie proudu vědomí, psychoanalytických objevů S. Freuda.

Všechny tyto podněty přijímala Woolfová společně s ostatními členy legendární Skupiny Bloomsbury, jejíž byla vůdčí postavou. Do dějin anglické literatury se V. Woolfová (18821941) zapsala jako autorka několika románů (nejznámější jsou Paní Dallowayová, K majáku, Vlny), teoretických prací a esejů (připomeňme alespoň často citovaný Vlastní pokoj) a četných povídek. Jednu z nich Nové šaty vám nabízíme v přednesu Taťjany Medvecké.

Účinkuje: Taťjana Medvecká

Překlad: Zuzana Mayerová
Režie: Hana Kofránková

Natočeno v roce 2002.

autoři: Petr Gojda, Tvůrčí skupina Drama a literatura