Ivan Štern: Výmarský trojúhelník stále na odpočinku

30. červenec 2019

Bezprostředně po návštěvě Paříže se nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vydala do Varšavy.

Hlavně proto, jak sama řekla, pokusit se snížit napětí, vládnoucí mezi Polskem a Evropou. Možná i nastartovat druhý evropský motor, složený z Francie, Německa a Polska, známý jako Výmarský trojúhelník.

„Policajt“ Timmermans dohlíží na dodržování práva, a to vadí Polsku i Maďarsku, míní analytik

Frans Timmermans

Celou noc strávili šéfové států a vlád zemí Evropské unie v Bruselu debatami o tom, kdo bude v příštích letech stát v čele klíčových unijních institucí. Podle jedné z možných variant by se předsedou Evropské komise stal její nynější místopředseda a kandidát evropských socialistů Frans Timmermans a předsedou Evropského parlamentu pak volební lídr vítězných lidovců Manfred Weber.

Polská vláda pro změnu očekávala, že se dohodne na kompromisu v otázce migrace, právního státu, nejlépe v duchu „my si s našimi soudy budeme dělat, co uznáme za vhodné, vy o nás budete hezky mluvit“, a v řešení klimatických změn.

Vláda, hlásící se k rigidnímu katolicismu, jí přece, evangeličku, jak ironicky poznamenal v rozhovoru pro Gazetu Wyborczu bývalý ministr zahraničí Sikorski, podpořila v Evropské radě proti katolíkovi Timmermansovi.

Poslanci vládní strany, alespoň jak následně tvrdili, jí dali hlas v evropském parlamentu. Sikorski v témže rozhovoru o tom silně pochybuje. Volba byla tajná a po volbě si každý mohl říkat, co chtěl. Poukázal na to, že před volbou se tíž poslanci holedbali, že jí nedají ani hlásek.

Poláci a otázka klimatu

Možná se pan Sikorski mýlí. My s ním. A jeho přání je jen otcem myšlenky. Paní von der Leyenová se totiž nedávno nechala slyšet, že nikdo z nás není dokonalý, tudíž ani právní státy, co jich po Evropě pobíhá, nebudou dokonalé.

Luboš Palata: Odsouzení polské soudní reformy ukazuje, proč je dobré míti silný Brusel

Evropská unie Polsko

Je to důležitá zpráva nejen pro Polsko, ale i pro Českou republiku, pro nezávislost našich soudů a udržení právního státu.

Téma migrace premiér Morawiecki spláchl naráz. Polsko má odpracováno. Hostí přece přes jeden a půl milionu Ukrajinců. Nad tím jen tak nelze mávnout rukou. Ukrajina je ve válce s Ruskem. Nedrtí ji tolik materiální následky, jako nedávno Sýrii zdrtila válka syrská. Psychické trauma z  chronického konfliktu na východě přesto Ukrajince nezanedbatelně poznamenává.

V otázce klimatu by měli mít Poláci černé svědomí. Jen sama gigantomanická elektrárna v Belchatowě produkuje vůbec nejvíc kysličníku uhličitého v Evropě. Dosahovaný objem je srovnatelný s objemem, který do ovzduší dodávají všechna polská auta. Přesto výčitky nemají. Vždyť právě tato elektrárna byla hlavním sponzorem celosvětové konference o klimatu v Katovicích.

Polský premiér připustil, když už klimatickou transakci, tak jedině spravedlivou. Co tím mínil, zatím možná neví ani on sám. A právní stát? Podle Morawieckého pro spoustu jiných témat na něj v rozhovoru nedošlo. Nejspíš proto, že lidé jsou nedokonalí.

Ivan Štern

Napětí mezi Bruselem a Varšavou patrně polevilo. Jen zatím nevíme, za jakou cenu. Víme jen, že výmarský motor si ještě na chvíli odpočine. Snad jen dočasně. I když se slovíčkem „dočasně“ my Češi dobré zkušenosti rozhodně nemáme.

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio