Ivan Štern: Putin v roli čínského mouřenína

27. únor 2022

Rusové, jak se očekávalo, vetovali rezoluci Rady bezpečnosti. Požadovala, aby se stáhli z ukrajinského území. Každý, kdo si pamatuje, jak si čínský a ruský prezident při zahajování olympijských her potřásali rukou, a kdy se zdálo, že uzavřeli přátelství na věčné časy, čekal, že se Číňané při hlasování připojí ke svému ruskému příteli.

Čtěte také

Nestalo se. Hlasování se zdrželi. Čínský vyslanec u OSN své jednání zdůvodnil tím, že konflikt dosáhl bodu, který je pro Čínu nežádoucí. A dodal, že suverenita a integrita států musí být respektována. To se v případě Ukrajiny už neděje.

Samozřejmě, že tak nezpochybnil to, na čem se před pár týdny oba prezidenti dohodli, že je třeba zcela změnit světové uspořádání. Ne lidská práva a podobné harampádí zatažené sem z 20. století mají rozhodovat, ale právo silnějšího. Každý z prezidentů si nejspíš dojednanou zásadu vyložil po svém.

Síla nestačí

Putin, stojící v čele hospodářského trpaslíka, měřeno hospodářskou silou každé z osmi nejsilnějších světových ekonomik, redukoval sílu jen na sílu vojenskou. Poučenější Číňané naopak chápou, že si vliv v zahraničí trvale neudrží, když budou spoléhat pouze na vojáky. Tou skutečnou silou je síla ekonomická.

Čtěte také

Klíčovým nástrojem čínské expanze jsou masivní investice. Činí tak na Středním a Blízkém východě, v Africe a v Jižní Americe. Jejich ekonomická přítomnost nese všechna znamení velkorysosti, investují do místní infrastruktury. Sami sebe navíc úvěrují. Vědí, že zemi tak značně zadluží, a počítají s tím, že narůstající zadlužení daná země sotva kdy umoří. Nenásilně ji tak dostávají pod trvalou kontrolu.

Číňané nejsou přitažliví jen počáteční ekonomickou velkorysostí. Na rozdíl od západních pomocí spolupráci nepodmiňují politicky. Diktátoři celého světa si je proto nemohou vynachválit.

Když Rusové zaútočili na Ukrajinu, ozvalo se už první den čínské ministerstvo zahraničí. Upozornilo své „přátele“ v Kremlu, aby se chovali obezřetně a respektovali, že se na Ukrajině nacházejí značné čínské investice.

Ovládnutí Ruska

Mám za to, že Putin soudruhům v Pekingu naběhl. Sehrává jim roli mouřenína. Beranidla, které útokem na Ukrajinu nakonec donutí Evropskou unii a Američany, aby sáhli k těm vůbec nejtvrdším sankcím a Rusko nakonec hospodářsky opravdu dostali na kolena.

Pomocná ruka nabídnutá z Pekingu, jak už i dnes avizuje v případě případného vyloučení z mezinárodního platebního systému, přijde nakonec Putinovi víc než vhod. Pomoc to bude samozřejmě na dluh, Rusko se tak dříve nebo později ocitne v podobné hospodářské závislosti, v jaké se už nachází řada afrických nebo jihoamerických zemí.

Ivan Štern

Z pohledu Pekingu půjde o haupttrefu. Bude ji možné srovnat s hedvábnou stezkou, na první poslech nevinně znějící, mající však stejné politické pozadí.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.