Ivan Štern: Nepodobnost voleb ve Švédsku a v Dánsku může být zdánlivá

12. listopad 2022

Politické situace ve Švédsku a Dánsku, dvou sousedních severských zemích, kdysi pověstných propracovaným sociálním systémem a vstřícností k cizincům, po říjnových volbách ve Švédsku a listopadových v Dánsku se sobě, alespoň podle výsledků, výrazně vzdálily. Možná ale jde jen o zdání.

Zatímco ve Švédsku volbami byla do opozice odsunuta sociální demokracie a k moci se dostala středová občanská strana Ulfa Kristerssona, v Dánsku se sociální demokracie Mette Frederiksonové udržela v čele volebního pelotonu a ambiciózní občanskou stranu modrých, Umírněných, nechala za svými zády.

Čtěte také

Volbami ve Švédsku značně posílili tamější krajně pravicoví populisté, kteří si říkají Švédští demokraté. Ačkoli se nejprve zdálo, že vstoupí do vládní koalice, nestalo se tak. Ne proto, že by se designovaný premiér Kristersson zdráhal, ale proto, že populistům, vyrostlým na jednoduchých a rázných řešeních sociálních problémů a problému řádících zločineckých band, často složených z imigrantů, se daleko více vyplatí odpovědnost naopak nenést, hořce komentovat vládní politiku a stavět se do role toho, kdo všechno ví líp.

Obdoba Švédských demokratů, dánská Lidová strana, která ještě nedávno slavila mocné volební úspěchy, snad jen silou vůle překročila stanovenou dvouprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Chabý výsledek jako by napovídal, že Dánové na rozdíl od Švédů nejsou tolik náchylní naslouchat nadbíhání politických hochštaplerů. Zdání ale může klamat.

Vzájemně vylučující se protivy

Už předchozí sociálnědemokratická vláda premiérky Frederiksonové se vzdala jakýchkoli ušlechtilých ambicí být mimořádně vstřícná k uprchlíkům. Zařadila se do evropského mainstreamu, vyznačujícího se nechutí si s uprchlíky nějak významněji lámat hlavu. Nechuť halila do důvodů čistě pragmatických. Údajně tak chtěla podpořit integraci, ale zachovat současně sociální soudržnost. Pomíjela, že za určitých okolností to mohou být vzájemně vylučující se protivy.

Čtěte také

Podle listu The Irish Times nedávné kroky týkající se uprchlíků, uskutečněné premiérkou (nucená repatriace Syřanů do Damašku, vyřizování azylu ve Rwandě na dálku), by její strana ještě před takovými deseti lety odsoudila jako krajní pravicový populismus.

Nyní si strana rudých totéž sama odpracovala a populisty ve srovnání s těmi švédskými zatím odsunula na vedlejší kolej. Není náhoda, že stávající švédský premiér Kristersson slíbil, že přepracuje uprchlické a azylové zákony tak, aby se jeho země více podobala sousednímu Dánsku.

Ivan Štern

Pokud se v dánské vládě sejdou rudí a modří a vytvoří velkou koalici podobnou té, které v Německu předsedala Angela Merkelová, což se rýsuje, naděje krajně pravicových populistů, že posílí, výrazně vzrostou. Velká koalice, ať už německá, nebo dánská, je z povahy politicky nevýrazná. Nabízí tak prostor, který umí nejlépe využít populisté. A tak dánská Lidová strana, ač nyní zaznamenala ztrátu, má naději, že dosáhne podobného významu jako v Německu nahnědlá Alternativa. Dánsko tak konečně srovná krok se Švédskem.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio