Ivan Štern: I německá společnost může zhloupnout
Na českých základních školách chybí na 6 tisíc učitelů. Ne, že by po nich zelo prázdno. Zaskakují za ně zpravidla učitelé náhražkoví.
Maturanti, někdy i vysokoškoláci, ale bez pedagogického vzdělání, případně už i tak udření učitelé (přesněji učitelky) v rámci nadúvazku a důchodci. V tom se podobáme sousednímu Německu. V celé zemi se tu nedostává na 15 tisíc učitelů. A nahrazováni jsou podobně jako u nás učiteli náhražkovými.
Čtěte také
Rozdíl je tu ale dvojí. Zatímco my se spokojíme s několika ojedinělými výkřiky na internetu, jinak čím dál churavější české školství nás zjevně netrápí, němečtí učitelé bijí na poplach. Potrvá-li tento stav, příští generace postupně zhloupnou.
Dokonce na dvojí způsob. Nejprve žáci, nakonec i budoucí učitelé. Přepočteno na obyvatele se v Německu nedostává učitelů bezmála 3 a půl krát méně, než je tomu u nás.
Předseda německého svazu učitelů Hans-Peter Meidinger, ředitel školy v bavorském Deggendorfu, městečka ležícího nedaleko Železné Rudy, se ve vysílání rozhlasové stanice Deutschlandfunk navíc obával, že stávající problém v sobě obsahuje i problém zavlečený.
Klíčový význam
Pokud by se německým univerzitám mělo v budoucnu podařit vzdělat dostatek kvalifikovaných učitelů a německá a zemské vlády by je dostatečně motivovaly pro roli učitele, školy by pak řešily nepříjemnou otázku, co s těmi, kteří sice mají smlouvu, získali již ucházející praxi, ale nedosáhli na odpovídající kvalifikaci.
Čtěte také
To je ale ten radostnější problém. Ten daleko citelnější podle Petera Meidingera představuje nedostatkem učitelů vyvolaná hrozba pozvolného poklesu kvality německého školství. Nejen v úrovni dosahovaného vzdělání, ale i v úrovni kvality vlastní pedagogické práce.
Růst platů učitelů sám hrozbu neodvrátí. Daleko účinněji ale zapůsobí srozumitelný kariérní růst, promítající se nejen do vzestupu příjmu, ale i do růstu kvalifikace a zvětšující se šíře uplatnění ve školském systému jako takovém.
Meidinger tvrdí, že učitelé na rozdíl od ostatních zaměstnanců dosud mohou velmi skromně hovořit o své profesní budoucnosti. Většině se jejich práce scvrkla na každodenní rutinu.
Srovnáme-li naše poměry s německými, nejde, jak už bylo řečeno, v zásadě o problémy, které by byly významně rozdílné. Co je ale rozhodující, soudě podle reakcí na zjištěné problémy: Německá společnost patrně ještě nezhloupla natolik, jak někdy působí ta naše, vzdělání poctivě přisuzuje klíčový význam, a je-li ohrožováno, ozve se.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
