Ivan Štern: Čína a klimatická větev pod jejím pozadím
Během tří dnů v čínské provincii Henan v létě 2021 napršelo tolik vody, kolik jindy činí celoroční průměr. Ve městě Čeng-čou voda zatopila metro a v ní po krk uvízlí lidé měli stejnou šanci přežít jako zahynout. Zahynulo jich nakonec na 300.
Tak začíná varovná studie univerzity Čching-chua z Pekingu a londýnského think-tanku Chatham House. Zmíněné záplavy jsou údajně již důsledkem oteplování klimatu. Studie Číně nenabízí příliš nadějné vyhlídky. Klimatické extrémy, náhlé poklesy atmosférického tlaku, vlny veder a sucha, vzápětí záplavy jako v Henanu, se stanou běžnými průvodci čínského všedního dne.
Ekonomické důsledky
Čtěte také
Jen letní povodeň roku 2021 kromě lidského utrpení přinesla podle studie škody ve výši větší, než je suma 17 miliard dolarů. Kvůli klimatickým katastrofám už v minulém desetiletí činily v Číně přímé hospodářské škody ročně více než 50 miliard dolarů. To ale není nic proti tomu, co ji čeká v příštích desetiletích, pokud proti oteplování klimatu nezačne rázně postupovat. Studie odhaduje, že škody ročně povyskočí v průměru do výše 2 400 miliard dolarů.
Vzrůst teploty klimatu poznamená zemědělské výnosy. Proti současnosti klesnou o 20 procent. Studie odhaduje, že v oblastech hlavní zemědělské výroby se průměrná roční teplota zvýší o tři a půl stupně Celsia. Čína se tak opět vystaví riziku hladomorů, se kterými se v posledních desetiletích tak úspěšně vypořádala. Vlny veder způsobí propad produktivity práce. Výkonnost průmyslu postupně ochabne. Zato bezmála astronomicky, proti současnosti o 90 procent, stoupnou náklady spojené s výrobou energií. Vyvolá je enormní potřeba klimatizovat výrobní a jiné prostory.
Na tahu je Čína
Čtěte také
Změny klimatu se výrazně podepíší na průmyslových oblastech na jihu a na východě země. Jen v roce 2019 tamější průmysl kvůli vlnám veder musel vstřebat ztrátu 28 miliard pracovních hodin. Trend v dalších letech bude spíš vzestupný.
Na věci je zajímavé hlavně to, že tomuto katastrofickému scénáři může Čína zabránit do značné míry vlastními silami. Je bezkonkurenčně největším světovým znečišťovatelem. Zodpovídá za dobrých 30 procent celkového světového znečištění.
Zatím se ale nezdá, zejména soudě podle jejího liknavého přístupu k nedávné klimatické konferenci v Glasgow, že by si z předpokládané celosvětové klimatické katastrofy činila nějaké vrásky. Předložená studie prokazatelně dokládá, že se jí ale klima týká dokonce bolestně bezprostředně.
Její argument, že na rozdíl od Západu industrializuje až v posledních desetiletích, tudíž má taky nárok na jistou míru znečišťování, ony nešťastníky, kteří po krk ve vodě v zatopeném metru v Čeng-čou marně lapali po dechu, nezajímal a k životu nevrátil.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Související
-
Epidemie oteplování a ekonomický kolaps
V novém světě nebudeme moci počítat s bariérami, které dosud bránily šíření nebezpečných druhů nemocí. Některé se vyskytovaly jen v tropech, jiné byly zmrzlé v permafrostu.
-
Globální oteplování je technologickou příležitostí. V Číně to pochopili, říká klimatolog
Podle Pavla Zahradníčka je uhlíková neutralita šancí pro Evropu, které v technologiích „ujel vlak“, jak se dostat zpátky na špičku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
