Ivan Štern: Bohaté Bavorsko je srovnatelně chudé s chudým Meklenburskem

29. srpen 2019

Sotva některý z autorů chce zvýraznit zaostávání zemí bývalé NDR za západním Německem, poukáže na zdejší nižší hladinu příjmů.

Na ní dokládá, jak se sociální nůžky mezi východním a západním Německem rozevírají. Zdůvodňuje tím, proč se řada východoněmeckých oblastí ve volbách barví dohněda. Potíže nastanou, má-li zdůvodnit, proč stejně hnědé hnutí, Alternativa pro Německo, boduje i v západoněmeckých zemích, bohaté Bavorsko nevyjímaje.

Čtěte také

Výzkumníci berlínského Ekonomického ústavu si proto položili otázku, zda jsou východní Němci v porovnání se svými soudruhy na západě na tom opravdu tak špatně, anebo zda je veřejnost jen obětí vlastní mýtotvornosti.

Použili metodu, jíž se zpravidla měří a srovnává  životní úroveň několika zemí navzájem. Přepočet měn podle kurzového lístku příliš mnoho nevypoví. Už vůbec ne, jde-li o země platící stejnou měnou, například eurem.

Na pořad proto přichází srovnávání kupních sil příjmů, členěných druhově. Jinými slovy, kolik si za svůj průměrně dosahovaný příjem může dovolit, řekněme řadový bankovní úředník, v jedné zemi a v zemi s ní srovnávané. Nejen hladina příjmů rozhoduje, ale i cenová úroveň stanoveného spotřebního koše v porovnávaných zemích, obsahujícího položky nezbytné k udržitelnému životu.

Jako s počasím

V Berlíně tak zjistili, že kupní síla příjmu ve výši 1538 eur ve východních zemích je na západě srovnatelná až s kupní silou příjmu ve výši 1642 eur. Západní Němec musí tedy přitlačit a vydělat 104 eur navíc, pokud si má pořídit totéž, co si pořizuje Němec východní.

Čtěte také

Na úrovni příjmů platí, že chudý je ten, který dosahuje jejich 60 procent střední hodnoty. V nejbohatším německém městě, v Mnichově tak najdeme jen 10 procent chudých. Pokud pro měření použijeme kupní sílu příjmů Mnichovanů, pak počet jejich chudých se bezmála zdvojnásobí. Povyroste na úroveň 18,3 procent.

Míra chudoby pak v bohatém Bavorsku je překvapivě srovnatelná s mírou chudoby s notoricky chudým Meklenburskem. Dosahované cenové hladiny tu rozhodují. Zatímco v Bavorsku, kde značné soustředění bohatých lidí žene ceny do závratných výšek, hlavně náklady na bydlení, a znehodnocuje tak jinak nadprůměrné příjmy, Meklenbursko tímto případem rozhodně není.

Počet chudých tak nejvíc roste v západním Německu. Brémami, Kolínem a Norimberkem počínaje. Oblasti bývalé NDR se naopak mohou pochlubit, měřeno kupní silou, chudobou bezmála nicotnou.

Ivan Štern

Je to jako s počasím. Teplotu pocitově vnímáme jinak, než ji měří teploměr. Chudobu rovněž. Ve východním Německu sehrávají roli zažité mýty o západoněmeckém imperialismu. V západním Německu pro změnu chudoba opravdu roste a rozevírá sociální nůžky. Obojí nasvědčuje tomu, že úspěšný koncept sociálně tržního hospodářství doznal značných trhlin. Není divu, že se pak na obou březích Labe daří demokracii ohrožujícímu, nahnědlému nebezpečí.

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.