Ivan Sergejevič Turgeněv: Venkovanka. Připomeňte si herecké umění Hany Maciuchové

30. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hana Maciuchová

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Hana Maciuchová a František Němec v hlavních rolích komedie klasika ruské literatury Ivana Sergejeviče Turgeněva. Poslechněte si aktovku Venkovanka, kterou ve skvělém hereckém obsazení natočil režisér Ivan Chrz v roce 1996. Najdete ji on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Rozhlasová úprava: Alena Morávková
Osoby a obsazení: Darja Ivanovna (Hana Maciuchová), Hrabě Valerián Nikolajevič Ljubin (František Němec), Alexej Ivanovič Stupendjev (Miroslav Donutil), Míša, příbuzný Darji Ivanovny (Ivan Trojan), Ljubinův sluha (Jiří Prager), Vasiljevna, kuchařka (Miriam Kantorková) a Apollon, Stupendjevův sluha (Matěj Hádek)
Dramaturgie: Jana Weberová
Režie: Ivan Chrz
Natočeno: v roce 1996

Postava venkovské ženy středních let, Darji Ivanovny, zapadá do galerie postav, jak je známe z díla Ostrovského, v grotesknější podobě u Gogola a posléze na ní naváže Čechov. Je to vzdělaná a bystrá osoba, která si s přibývajícími lety stále naléhavěji uvědomuje fádnost a omezenost venkovského prostředí, do kterého ji zasadil sňatek s hodným, ale poněkud omezeným manželem. Setkání s bývalou láskou, hrabětem Ljubinem, kterého hraje František Němec, v ní probudí nejen dávné vzpomínky, ale i touhy a naděje. Na své nové budoucnosti začne neprodleně pracovat.

Čtěte také

O nuceném životě na venkově věděl Turgeněv své. Poté, co byl v roce 1852 na krátký čas uvězněn za autorství nekrologu N. V. Gogola, musel dva roky žít na vesnici. V jeho díle – básních, prózách a dramatech – se silněji než u ostatních literátů jeho generace potkávají evropská západní kultura s ruskými tradicemi. Jeho prózám je vlastní kritický pohled na ruské společenské a hospodářské poměry, stejně jako láska k ruskému jazyku a ruské kultuře.

V ruštině se vzdělal sám, téměř v dospělosti, protože doma se mluvilo francouzsky a německy. Studoval v Moskvě, Petrohradě a jako dvacetiletý odešel na tři roky do Německa na berlínskou univerzitu, kde se zajímal především o filozofii. Krátce po svém návratu z Berlína debutoval v roce 1843 jako básník, ale brzy se od poezie odvrátil a věnoval se nadále próze, příležitostně i divadelním hrám, kterých si sám příliš necenil.

Čtěte také

K nejvýznamnějším Turgeněvovým prózám patří povídkový cyklus Lovcovy zápisky, ve kterém vylíčil poměry carského Ruska s takovým ohlasem, že vedly k jeho pronásledování ruskými úřady. Vedle množství povídek napsal také šest velkých románů z prostředí ruské šlechty, z nichž nejznámější jsou Otcové a děti a Šlechtické hnízdo. Jeho románové dílo je znamenitou psychologickou kronikou myšlení ruské inteligence tří generací, nehledě na mistrovské popisy přírody i ruské vesnice na sklonku 19. století.

Od roku 1861 žil Turgeněv trvale v cizině, především ve Francii, přátelil se s Flaubertem či s Maupassantem. Zemřel nedaleko Paříže v roce 1883, na vlastní přání byl pohřben v Petrohradě.

autor: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...