Italo Svevo: Vědomí a svědomí Zena Cosiniho

Přístav v Terstu, snímek z roku 1893

U kolébky díla italského prozaika Itala Sveva (1861–1928) stálo svérázné literární klima Terstu, kde se křížily prvky italské kultury a kultury středoevropské, dále znalost italských klasiků, německé literatury a filozofie, francouzských realistů i velkých ruských romanopisců 19. století.

Román Vědomí a svědomí Zena Cosiniho (1923, česky 1978) je stylizován jako rukopis pacienta uveřejněný jeho psychoanalytikem. Zenova netečnost a neschopnost činu je doprovázena bystrou schopností sebeanalýzy a sebeironie.

Zeno postupně líčí své četné pokusy přestat kouřit, které se nikdy nepodaří, vztah k otci, plný nedorozumění, historii svého manželství s Augustou Malfentiovou, kterou si vzal, přestože se ucházel o její sestru Adu. V závěru románu se Zeno vzdává psychoanalytické terapie, která není schopna vyléčit člověka z jeho „nemoci“, kterou ve své podstatě, složitosti a nedokonalosti je lidský život.

Pořad uvádíme opožděně ke 150. výročí autorova narození: Svevo se narodil 19. prosince 1861. Čtrnáctidílnou četbu na pokračování z románu italského spisovatele z překladu Jana Vladislava připravila Barbora Bukovinská. V režii Ivana Chrze účinkuje Aleš Procházka.

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby